Reálný kapitalismus Luďka Vainerta: Česko hledá viceguvernéry

Titulek, jak už to chodí, maličko přehání. Nové členy bankovní rady České národní banky a zároveň jména dvou nových viceguvernérů nehledá Česko, nýbrž jeho prezident, který to má podle ústavy v kompetenci. A ani ten je už možná nehledá a nominace má touto dobou již připravené a zřejmě i předjednané.

Kdo bude dalších (nejméně) šest let spoluurčovat měnovou politiku státu a kam se díky tomu rovnováha sil ve velmi mocné centrální bance posune, je však důležitá otázka. V tuto chvíli na ni odpověď nezná nikdo jiný než Miloš Zeman, jeho nejbližší spolupracovníci a kromě toho zřejmě i nejvýznamnější politický spojenec plus budoucí nominandi.

Prezident, na rozdíl od předchozích doplňování bankovní rady, zatím ani nenaznačil, jak tentokrát svou pravomoc využije. Bude to přitom jediná příležitost, jak najít prestižní a proti odvolání za skoro všech okolností pojištěné místo pro své spojence. Další šance na jmenování radního se naskytne až za čtyři roky, v létě 2022, kdy už se Zemanův druhý mandát bude pomalu chýlit ke konci. I proto ekonomická veřejnost na nová jména čeká s napětím.

Miloši Zemanovi jeho dosavadních pět nominací v součtu slouží ke cti. Je to zejména proto, že se drží rad svého dlouholetého spojence Jiřího Rusnoka. Taková koexistence je samozřejmě vzájemně výhodná. V otázkách měnové politiky a bankovního dozoru nastala podobná situace jako v justici, kde Zeman dlouhodobě dal na názory Pavla Rychetského. Z něj udělal předsedu Ústavního soudu, což je ve světě práva stejně nezávislý a prestižní post, jaký zastává Rusnok ve sféře financí. Na rozdíl od Rychetského se však Rusnok nikdy nepustil do kritiky prezidenta a nemusí odbourávat třecí plochy, které tím v případě justice vznikly. Bude proto on tím, kdo bude mít na doplnění bankovní rady největší vliv? Vše tomu nasvědčuje.

Další Rusnokův muž

Pokud Rusnok prosadí někoho, s kým se mu během kariéry dobře pracovalo, může být nominace naprostým překvapením. Tak tomu bylo například v případě Marka Mory, který měl sice za sebou úctyhodnou kariéru v evropských institucích, ale s měnovou politikou ho nespojoval nikdo. Pro jeho jmenování bylo zjevně klíčové devítiměsíční období před 16 lety, po které pracoval jako Rusnokův poradce na ministerstvu průmyslu.

Z podobné líhně je i další radní Tomáš Nidetzký. S ním se Rusnok setkal poté, co odešel z politiky a pracoval pro nizozemskou skupinu ING. O tom, že by Nidetzký mohl být první Rusnokovou volbou, se ve firmě mluvilo a některé informace unikly i ven, ale jako tutový tip se jeho jméno nebralo. Nedostatek zkušeností s měnovou politikou byl totiž považován za vážný handicap. U Rusnoka, který se s hlavní pravomocí ČNB také seznamoval "za běhu", ale zjevně převážila Nidetzkého praxe na finančním trhu a důkladná znalost jeho maloobchodní části, což je oblast, v níž ČNB přibývají pravomoci.

Šedá eminence nižších pater

Bankovní rada sice tvoří kolektivní hlavu ČNB, je ale závislá na přísunu "živin" ve formě informací o vývoji ekonomiky. Klíčová je pro ni měnová sekce banky. Ta ve spolupráci s radními připravuje prognózu, kterou berou centrální bankéři vážně. Obzvláště to platí pro současnou "rusnokovskou" garnituru. Je skoro pravidlem, že když je prognóza "čerstvá", podle jejích předpokladů i hlasují. Z toho plynou velmi jednoznačné výsledky při rozhodování o změně sazeb.

Nikdo nemá na podobu prognózy větší vliv než šéf měnové sekce Tomáš Holub. Útvar vede od května 2004, kdy mu bylo 29 let. Holubův rukopis byl znát i u jednoho z milníků ČNB: poté co sazby v recesi narazily na nulu, si radní jako nástroj vybrali přímé oslabení koruny. Tedy proslulé intervence.

To by Holubovi teoreticky mohlo uškodit v očích prezidenta, který jim na chuť nepřišel. Pokud však bude o Holuba Rusnok stát, prosadí si ho. Už proto, že odcházející radní a viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík jsou s měnovou politikou léta spojeni a opravdové experty bankovní rada potřebuje, aby nebyla ve vleku svého odborného aparátu.

Silný v kramflecích je v této oblasti Vojtěch Benda. S Rusnokem se potkal v byznysové sféře, budoucí guvernér z něj po nástupu do bankovní rady udělal svého poradce a při první příležitosti ho dostal i do bankovní rady. Proto je varianta, že Benda povýší na viceguvernéra, logická. Ostatně klíčovou měnovou sekci dostal do gesce po Mojmíru Hamplovi už před rokem a půl, a tak by kontinuita byla zajištěna. Teoreticky se může skok, který má za sebou Benda, povést i jinému poradci.