Kdo je hloupý a kdo nebezpečný

V době, které dominují sociální sítě, je smutným faktem, že v debatě o závažných tématech jsou často nejvíc slyšet zjednodušující extrémy. Typickým příkladem je migrace. Nejhlasitější jsou buď otevření či zakuklení rasisté, nebo naivové, podle kterých by měl mít každý člověk neomezené právo na to žít, kde se mu zachce.

Příkladem druhého postoje je Švédka Elin Erssonová (foto), která rozpoutala hnutí proti vyhošťování zamítnutých žadatelů o azyl zpět do jejich domovské země. "Deportace je brutální praktika, která porušuje právo na svobodu pohybu," tvrdí. To je naprosto scestný názor a čím hlasitěji ho bude tato dívka říkat, tím větší vodu na mlýn nažene lidem, jako jsou u nás Tomio Okamura, Martin Konvička nebo Jiří Ovčáček.

Příklad opačného extrému, toho rasistického, jsme tento týden mohli pozorovat ve východoněmeckém Chemnitzu neboli Saské Kamenici. Ulice tam načas ovládly gangy krajně pravicových rváčů, které protestovaly proti vraždě místního občana, z níž jsou podezřelí dva cizinci.

Jak napsal týdeník Der Spiegel, záběry, jak ulicemi procházejí vyholení ozbrojenci a policie jen bezmocně přihlíží, připomínají Německo začátku třicátých let. Elin Erssonová je jen hloupá. Zastánci opačného extrému jsou mnohem nebezpečnější.