Do první kliniky v Česku v takzvaném pasivním standardu se stěhují pacienti. Budova stojí v Olomouci, navrhlo ji studio Adam Rujbr Architects a její energetická náročnost bude zhruba desetkrát nižší, než je tomu u současných oddělení nemocnice. Už nyní je podle majitele ateliéru Adama Rujbra uvnitř příjemně, protože v letošním výjimečně horkém létě je v ní chladno. Jeho studio se zaměřuje mimo jiné na architekturu, která je šetrná k životnímu prostředí, zabývá se cirkulární ekonomikou ve stavebnictví či energeticky nenáročnými budovami. "V budoucnu se bude daleko víc šetřit vodou. Je to jen otázka pár let, kdy se v Česku nebude pitnou vodou splachovat. Použitá voda se bude recyklovat a vracet do oběhu, už dnes je možné ji znovu vyčistit na úroveň vody pitné a jejímu použití brání pouze legislativní omezení," říká v rozhovoru Adam Rujbr.
HN: Kam se energeticky šetrné budovy za poslední roky posunuly?
Stavebnictví není obor, který by se hbitě vyvíjel. Je to pomalý medvěd. Funguje v něm značná setrvačnost i z hlediska názoru na inovace. Změny se v této oblasti prosazují velmi zdlouhavě a za posledních pět let nedošlo k velkému skoku. Spíš sílí povědomí o moderních trendech a vznikají první projekty. V soukromé sféře jsou to kancelářské budovy, kde to vyžadují zahraniční nájemci. V takových případech je certifikace ekologické šetrnosti nezbytná, aby developer budovu úspěšně pronajal.
HN: Jak si má člověk představit koncept cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, kterou se vy zabýváte?
Pokud bude světová populace růst dosavadním tempem a spotřebovávat stejně rychle i zdroje, nastane zhruba v roce 2050 okamžik, kdy lidstvu zdroje dojdou. A z toho právě vychází cirkulární ekonomika ve stavebnictví. Znamená to, že materiály, které končí na skládkách nebo třeba v moři, se musí znova využít. V budoucnu by mělo být standardem, že vše, co vznikne z demolice, se dostane do oběhu jako recyklovaný stavební materiál. Částečně se to děje už dnes.
◼ Promoval v roce 1998 na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. Po absolutoriu získal zkušenosti z prostředí velkých urbánních projektů doma, ale zejména v zahraničí jako architekt ve společnostech Elseremo a Technoart Czech. V roce 2001 spoluzaložil obecně prospěšnou společnost Archall a od roku 2004 vede studio Adam Rujbr Architects s ateliéry v Praze a v Brně.
◼ Profesní zájem o konverze, rekonstrukce a šetrnou architekturu projevuje i jako investor. V roce 2006 objevil zapomenutý a zpustlý areál bývalé pohraniční roty v České Kanadě, kterému vdechl nový život.
◼ Je autorem konceptu Living showroom, sítě obytných vzorkoven budovaných na místech do té doby nevyužitých prostor v centrech měst.
HN: Jak tedy nejlépe cirkulární ekonomiky ve stavebnictví docílit?
Domy by se měly stavět z recyklovaných materiálů. Nové stavby by měly být rovněž navrženy takovým způsobem, aby se daly snadno rozložit na plasty, sklo, ocel, beton a podobně. Tyto suroviny by mělo být možné jednoduše po dosloužení znovu využít.
HN: Jaké budovy jsou z dnešního pohledu nejhůře recyklovatelné?
Každou budovu lze recyklovat, ale čím víc je na ní komponentů, tím je to horší. Snadněji se recykluje stará budova, postavená tradiční technologií, než třeba panelový dům, který prošel před 15 lety zateplením. Ale podle mě je pro cirkulární ekonomiku klíčové vytvořit stavbu, jež nejenom technicky, ale také morálně nezestárne a zůstane dlouho přínosem pro okolí. Mnohdy jsme svědky toho, že se postaví nebo rekonstruuje nějakým způsobem budova tak nešťastně, že ji chce každý zase velmi rychle předělat, protože se nikomu nelíbí.
Co se dočtete dál
- V placené části se mimo jiné dozvíte, jakým dalším směrem se stavebnictví ubírá, co jsou uživatelsky vstřícné budovy a jak by podle architekta mohla vypadat domy budoucnosti v Česku a jaké technologie budou využívat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
