Sedmdesátiny prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka musely zvlášť potěšit české malíře. Na oslavu zakladatele republiky vznikl v roce 1920 Národní fond Masarykův, do něhož přispívali jednotlivci, banky i průmyslové podniky. Oslavenec se rozhodl z výnosu pravidelně nakupovat umění pro Pražský hrad a v tomto záměru pokračovali i jeho následníci.
Sbírka, která se rozrůstala do roku 1952, se nyní poprvé představuje veřejnosti. Na výstavě nazvané Tož to kupte! v Císařské konírně Pražského hradu lze vidět přes sto obrazů, jež za normálních okolností krášlí reprezentativní i kancelářské prostory Hradu a zámku v Lánech.
Název přehlídky Tož to kupte! je Masarykovým výrokem, kterým schválil nákup cyklu akvarelů od Josefa Mánesa. První československý prezident si liboval právě v českém umění 19. století, nejraději měl krajiny a historická plátna. Nakoupil ale též pár portrétů, například historickou podobiznu šlechtičny z roku 1735 od barokního malíře Jana Kupeckého. V roce 1931 obraz vyšel na 80 tisíc korun.
Císařská konírna, Pražský hrad, výstava potrvá do 9. prosince, vstup zdarma.
Výběr děl, který zahrnuje přibližně čtvrtinu sbírky, kurátorky hradní výstavy Markéta Ježková a Jitka Šosová rozdělily podle prezidentů tak, aby vynikl osobní vkus každého. V nejobsáhlejší, masarykovské části nechybí slavný portrét Boženy Němcové od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1845. Spisovatelka v černých šatech shlíží nejen z originálu, ale také z fotografie Josefa Sudka zvětšené do velikosti fototapety. Sudek zachytil prezidentovu pracovnu, která sloužila i jako knihovna − a obraz s Němcovou tam měl čestné místo.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dozvíte:
- Jaké malby považoval Tomáš Garrigue Masaryk za nejvýznamnější?
- Jaké peripetie provázely nákup obrazu o malém národu utlačovaném národem větším?
- Jak do sbírky zasáhli prezidenti Edvard Beneš a Klement Gottwald?
- První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
