Na pražském magistrátu a v Senátu se teď po volbách řeší podobný problém. V obou je vítězná trojice partají s obdobným volebním výsledkem a dohaduje se, komu připadne šéfovské křeslo. Oproti magistrátní trojce (piráti, Praha sobě, Spojené síly pro Prahu) však mají senátorské kluby ODS, STAN a lidovců šanci ještě zalovit v rybníčku sedmi dosud bezprizorních, nezávislých senátorů. A zajistit si tak převahu i optický nárok na post předsedy.

Pro Senát jako instituci je to výhoda, ale i velké riziko. Nejdřív plusy: výlov slibuje velmi zajímavou a napínavou podívanou. Pod hladinou jsou čtyři trofejní kousky i tři zlaté "prezidentské" rybky. Ať Mikuláš Bek, Herbert Pavera, Jitka Chalánková nebo Ladislav Faktor kývnou na jakoukoli z nabídek, v žádném klubu nebudou tyto výrazné osobnosti jen do počtu. A Jiří Drahoš, Marek Hilšer či Pavel Fischer? Každý z nich učiní z vybraného "přístavu" s nadsázkou prezidentskou stranu.

A teď minusy. Jednak Drahoš, Hilšer i Fischer jsou náhle vystaveni tlaku "přiznat barvu". Mají blíž k euroskeptičtější ODS, eurooptimističtějším starostům, nebo ke křesťanským demokratům? Dosud projevované sympatie k některému názorovému proudu jsou něco jiného než závazné členství v partajním klubu. Ani by nebylo divu, kdyby všichni nakonec vstoupili − v zájmu zachování nadstranického image − do klubu nezávislých.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč by se bývalí prezidentští kandidáti neměli nechat stranami vynést do křesla předsedy Senátu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se