Projekt vodního koridoru Dunaj−Odra−Labe, kritizovaný ekology, by se mohl začít stavět nejdřív v roce 2030, ale do schválení má daleko. Podle studie společnosti Sweco Hydroprojekt by neodváděl vodu z přírody. Jeho hlavním přínosem má být pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta (asi 5000 aut denně). Vnitrozemská vodní doprava by posílila o osm procent.

Dílo za 582 miliard korun je ve fázi průzkumu možných dopadů. "Je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že bychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, v takové situaci rozhodně nejsme," řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Propojení tří řek prosazuje prezident Miloš Zeman, v minulosti hovořil o možné účasti Číny. Studie tvrdí, že koridor má i hydrologické a ekologické výhody. "Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé," opřel se o její výsledky Ťok.

Reagoval na názor, jehož nositelem je například Jan Piňos z Hnutí Duha. "Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl," řekl dříve.

Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala důkladněji než klasické studie proveditelnosti. Tvůrci považují za efektivní zejména propojení Dunaje s Odrou. Labská větev tak jednoznačné posudky nemá.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek si myslí, že pomocí koridoru by mělo být možné zvyšovat průtoky okolních řek a převádět vodu mezi povodími.

Podle Martina Pavla ze Sweco Hydroprojekt se dá o průplavu hovořit jako o uzavřené soustavě rybníků, mezi nimiž jsou plavební komory s úspornými nádržemi a čerpacími stanicemi. Sám průplav má objem 73 milionů metrů krychlových, což odpovídá přibližně objemu vodní nádrže Rozkoš. Po napuštění by sem měla být přiváděna nová voda pouze pro krytí výparů. I bez doplňování vody bude podle tvůrců studie splavnost v případě kritického sucha přes dva měsíce.