Mladé lidi by k zemědělství mohly přilákat nové technologie

Evropa dlouhodobě čelí nedostatku mladých lidí v zemědělství. A na pole a do stájí se nehrnou ani v Česku. V roce 2017 bylo podle Eurostatu zemědělců do 39 let jen necelá třetina ze všech pracovníků v agrárním sektoru. Podle Pavla Sekáče, náměstka ministra zemědělství pro fondy Evropské unie, vědu, výzkum a vzdělávání, by zájem mladých lidí o zemědělství mohly zvýšit nové technologie. "Řada lidí vnímá tento obor jako příliš náročný. A právě technologie mohou zemědělskou práci výrazně ulehčit. Zároveň mohou v očích absolventů zvýšit atraktivitu tohoto oboru a přilákat k němu i IT experty, techniky a další odborníky," říká Sekáč.

HN: Co jsou hlavní důvody toho, proč se generační obměna v tuzemském zemědělství nedaří?

Mladí lidé často nechtějí pracovat v zemědělství kvůli nízkým příjmům. V tomto ohledu jsme bohužel pod průměrem nejen ve srovnání s jinými odvětvími v Česku, ale i s příjmy zemědělců v dalších zemích Evropské unie. Dalším důvodem je pověst zemědělství. Veřejnost ho stále ještě vnímá jako špinavý a zastaralý obor. A to začíná už na školách. Většina dětí raději půjde na gymnázium než na "hnojárnu". V tomto ohledu se musíme podívat zpátky a zeptat se, jakou propagaci jsme v Česku dělali zemědělským školám před 20 lety. Odpověď zní: žádnou, stejně jako v případě učilišť obecně. A na současném trhu práce nejvíc chybí právě lidé, kteří umí řemeslo a dokážou pracovat rukama.

HN: Jakou roli hraje historické zpřetrhání vazeb za komunismu, kdy rodinná tradice hospodářství byla přerušena často až na 40 let?

Naprosto zásadní. Když vyrostete v rodině, která hospodaří, máte k zemědělství mnohem bližší vztah. Kolektivizace a související vyvlastňování způsobily odtržení lidí od půdy a významně ovlivnily i současný přístup Čechů k tomuto oboru. I kvůli tomu máme dnes 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, která je v rukou tří milionů vlastníků, ale zemědělsky na ní hospodaří jen 30 tisíc subjektů. To je velký nepoměr. A 40 let zpřetrhaných vazeb se skutečně jen těžko nahrazuje. Na druhou stranu zemědělská populace v současnosti stárne v celé Evropě bez ohledu na historické souvislosti. A to je velké nebezpečí, protože chybí nástupníci, kteří by mohli farmy a podniky přebírat.

HN: Co by pomohlo zvýšit zájem mladých o zemědělství?

V první řadě se musí změnit vnímání celého oboru. Lidé musí začít chápat, že zemědělství zajišťuje potraviny, stará se o krajinu a ovlivňuje hospodaření s přírodními zdroji. I proto jeho význam do budoucna ještě poroste. Vztah k zemědělství je potřeba budovat už od základní školy a tohle téma by se mělo vrátit do osnov. Je důležité dětem ukázat, že v agrárním sektoru existuje řada atraktivních oborů a že studium zemědělské školy není o nic méně prestižní než jiné. Zvýšit zájem mladých o zemědělství mohou i nové technologie, které v budoucnu způsobí v oboru revoluci. Už nyní se traktory ovládají pomocí tabletů, řízení farem je napojené na mobilní telefony a tak dále. To jsou všechno technologie, se kterými dnes děti vyrůstají a jsou jim blízké. V souvislosti s tím je ale nutné aktualizovat rámcové vzdělávací programy na zemědělských školách tak, aby tento vývoj odrážely.

HN: Které profese budou v zemědělství potřeba v souvislosti s novými technologiemi?

Protože díky jejich využití můžeme posbírat obrovské množství dat, budeme potřebovat zaměstnance, kteří je dokážou interpretovat. Uplatnění v zemědělství najde spousta IT expertů a techniků. Už dnes si někteří z nich zakládají vlastní farmy právě na bázi nových technologií. Mladá generace bude hrát v tomto ohledu zásadní roli. Statistiky ukazují, že lidé do 40 let věku, kteří působí v agrárním sektoru, jsou dynamičtější a výrazně častěji vyhledávají chytré systémy pro řízení svých podniků než starší generace farmářů.