Když hejtmani zavelí, vzdělání ustupuje

Středoškolské vzdělávání má projít revolucí. Asociace krajů chce i přes odpor ministerstva školství prosadit nepodkročitelnou hranici při přijetí žáků na střední školy. Součástí návrhu má být i možnost zavedení jednotných zkoušek v páté a deváté třídě.

Asociace krajů má vcelku příčetné argumenty: tvrdí, že úroveň středního školství je nevyrovnaná, často velmi nízká. Důvodem je přijímací řízení nastavené tak, že jím projde v podstatě každý. Na konci potom takový žák není schopen udělat maturitu, takže roste počet dětí, které ztratí čtyři roky a nakonec stejně nedostanou papír o tom, že mají středoškolské vzdělání, protože zkoušku nesloží.

Vysvětlení je možná pochopitelné, ale není tak úplně pravdivé. Předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová argumentuje tím, že u maturit propadne skoro třicet procent studentů. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání se ale dlouhodobě absolutní neúspěšnost u maturitní zkoušky pohybuje kolem čtyř až pěti procent, protože ji studenti zkoušejí několikrát a nakonec, když se to doopravdy doučí, uspějí. Rozdíl mezi pěti a třiceti procenty je obrovský.

Za druhé návrh krajů neřeší ty podstatné problémy: třeba jak je možné, že se významně liší úroveň základních škol podle krajů, přičemž dlouhodobě nejhorších výsledků dosahují v Ústeckém a Karlovarském, kde podle mezinárodních srovnávacích testů PISA plná třetina testovaných žáků skončila na nejhorším znalostním stupni? Argument, že například v Praze, kde jsou výsledky naopak dlouhodobě nejlepší, bydlí bohatší rodiče, kteří jsou schopni dětem dopřát lepší vzdělání, neobstojí. Velmi dobře si stojí například Vysočina či Zlínský kraj a nijak tragicky na tom není ani Ostravsko či Olomoucký kraj.