Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů

Badatelská výuka bývá experty doporučována jako dobrý způsob, jak moderně vzdělávat děti – aby se jen nememorovaly fakta, ale naučily se vyhledávat informace, analyzovat je a na učivo si vlastně přicházely samy. Jenže podle učitele Pavla Bobka takový způsob výuky není efektivní. „Představa, že když se žák něco naučí prožitkem, tak si to lépe zapamatuje, je mylná,“ tvrdí.

A „proti proudu“ jde i v ostatních názorech. Nesouhlasí s tím, že má z velké části zůstat na školách, co se budou děti učit. Nově schválená pravidla pro výuku volnost škol navíc ještě více posilují. Učitelé se v nich přitom nedočtou, jaké přesně znalosti mají žáci mít, ale píše se v nich hlavně o kompetencích. Tedy hlavně aby uměli analyzovat informace, kriticky je posoudit, přicházet s inovativními nápady. „Anglie a další státy si podobným vývojem už prošly a zjistily, že výsledky žáků jdou dolů. Nyní už své postoje přehodnocují,“ říká Bobek, který nyní učí na Základní škole Solidarita v Praze 10 a je také lektorem budoucích pedagogů v programu Učitel naživo. Studoval i učil v Londýně a o své zkušenosti napsal knihu Učitelství jako řemeslo.