Až algoritmus vymyslí vtip, bude to znamenat, že umělá inteligence je opravdu inteligentní, říká viceprezident Googlu pro Evropu

Máme se dobře a firmy jako Google nás znervózňují tím, že atakují svět, který známe a na který jsme zvyklí. Nejen o tom jsme v Praze na konferenci společnosti Aspen mluvili se Švédem Nicklasem Lundbladem, „panem Evropou“ ve firmě Google.

HN: Když jsem s vámi dělal rozhovor v jednom malostranském hotelu před třemi lety, nestrávil jste v Praze ani noc. Jste tu tentokrát na delší dobu?

Přiletěl jsem včera odpoledne, takže ano.

HN: Užil jste si Prahu?

Měli jsme setkání s týmem. To je vždycky dobré, protože když pracujete v globální firmě, znáte většinu lidí maximálně podle hlasu. Neškodí si k hlasům přidat obličeje.

HN: Zajímalo mě, jestli jste třeba nezašel do jazzového klubu? Nebo nějakého baru?

Jak stárnu, je pro mě tím nejlepším večírkem, když se v rozumném čase dostanu do postele. Což se povedlo.

HN: Máte v Googlu stále tu samou funkci, jste ve zkratce řečeno "hlavním lobbistou" firmy pro Evropu?

Ano. Dělám stejnou práci. Ale slyšel jsem, že vy jste si k práci novináře přidal ještě kariéru stand-up komika. Takže až tu budu příště, možná místo spánku zajdu do baru, kde budete vystupovat.

HN: Bohužel většinou vystupuju v češtině.

To nebude problém. Google Translate se stále zlepšuje a věřím, že si poradí i s vtipy. I když překládat vtipy je z lingvistického hlediska jedna z nejtěžších věcí vůbec. Většinou chybí kontext. Já se třeba včera dozvěděl o vašem slavném rodákovi Járovi Cimrmanovi.

HN: Ano, on byl génius. Vynalezl skoro všechno na světě, ale vždycky byl až druhý.

Správně. A někdo mi tvrdil, že jeho humor je do jiných jazyků prakticky nepřeložitelný.

HN: Nechme humor být. Minulý rozhovor se hodně točil kolem toho, že jste životní optimista. Svět se za poslední tři roky změnil. Váš optimismus trvá?

Absolutně. Optimismus spočívá mimo jiné v tom, že se díváte na svět z dlouhodobější perspektivy.

Když si pustíte zpravodajství a budete ho sledovat čtyřiadvacet hodin, získáte spoustu důvodů k pesimismu. My ale zároveň jednoznačně víme, že svět se rok od roku zlepšuje. Podívejte se třeba na to, jak nové technologie ovlivňují zdravotnictví. Prožíváme spousty malých revolucí, které mění životy milionů a někdy i miliard lidí k lepšímu. Takové období nikdy v historii lidstva nebylo.

HN: A platí to i z hlediska vaší profese? Google teď zrovna neprožívá nejjednodušší období.

Jsem optimista ve všech ohledech.

HN: Zkusme probrat ty tři roky, kdy jsme spolu nemluvili. Co byl podle vás největší úspěch a co neúspěch?

S dovolením se vyjádřím jen k těm neúspěchům. Myslím, že se nám dlouhodobě nedaří vysvětlovat všechny výhody, které technologie přinášejí. A že se nám nedaří reagovat na kritiku technologií. Z mnoha důvodů je oprávněná a my jako dominantní firma máme povinnost vysvětlovat, proč technologie někdy selhávají. V tom bychom měli být lepší.

HN: Nedaří se vám lakovat věci narůžovo, jak se říká?

Ne! Každá nová technologie přináší plusy i minusy. Plusy mluví samy za sebe. A minusy je třeba vysvětlovat nebo zasadit do kontextu. To se nám až tak nedaří.

HN: Pěstovat v lidech ducha technooptimismu?

Je jedno, jak tomu budete říkat. Technooptimismus ale charakterizoval počátky Silicon Valley. V té době si většina lidí myslela, že technologie jsou pozitivní věc. Dnes tu existuje kritika a naší chybou je, že výhody dostatečně nevysvětlujeme. Nevím, jestli jste to zaregistroval, ale letos v únoru zemřel John Perry Barlow. Básník, který byl ikonou technooptimismu. S jeho odchodem jako by zemřelo něco i v nás, kdo jsme tu dobu prožili, ale zároveň jako bychom nakročili k dospělosti. A najednou jsme zjistili, že technologie nejsou zárukou šťastné budoucnosti. Že o tom, jak ta budoucnost bude vypadat, budeme zase rozhodovat my, lidé. Mimochodem, měsíc poté vypukl skandál kolem firmy Cambridge Analytica.

HN: Vraťme se k mé původní otázce. Trochu jsme ji zamluvili. Co byl podle vás největší neúspěch Googlu v Evropě v posledních třech letech?

Asi to, že trvá fragmentarizace Evropy. Když jsme se bavili minule, byla tu naděje, že se podaří prosadit jednotný digitální trh. To by byla pro byznys v Evropě ohromná výhoda a my se moc snažili, aby to tak bylo. Nejenže se to zatím nepodařilo, ale ani jsme v tom nepokročili. Máme v EU 28 rozdílných trhů. To je určitě prohra.

HN: Prohra je to pro vás jako Evropana, Švéda, anebo manažera americké firmy?

Jednotný trh by byl výhodný pro všechny. A jako prohru to vnímám i proto, že si jsem jistý, že jsme v tom jako firma mohli udělat víc.

HN: Když jsme se tehdy bavili, rozpočet Googlu na lobbing v Evropě byl něco přes tři miliony eur. Dnes je skoro dvakrát větší. Proč?

Těch konverzací, které ve veřejném prostoru vedeme, je víc. A záběr Googlu je širší. Nejsme zdaleka jen lídry ve vyhledávání. Máme mobilní operační systém. Máme videoplatformu. Zasahujeme do mnoha oblastí byznysu i života. A jestliže máme vést efektivní komunikaci, potřebujeme na to prostředky. Lobbing je způsob, jak tuto komunikaci vést.

HN: Nejsou to peníze, za které si kupujete od Evropy lepší zacházení?

Lobbing nemá dobrou pověst. Já ho ale beru jako možnost debatovat o budoucnosti. Zajímal jsem se o jeho historii. Asi ji znáte. Existují dva výklady toho, proč se lobbingu říká právě takhle. Podle první se lobby říkalo těm částem britského parlamentu, kam měla přístup veřejnost. A kde měli její zástupci možnost diskutovat s poslanci. Podle druhé teorie vznikl lobbing v Americe, protože američtí prezidenti radši trávili čas v barech než v Bílém domě. A jedním takovým byl bar v lobby hotelu Willard, kam chodil na skleničku a doutník prezident Grant. A lidé si mysleli, že když mu tu skleničku koupí, že jim pomůže s jejich problémy. Každopádně lobbing byl vždycky o tom najít prostor pro debatu a konverzaci.

HN: Zpátky k mé otázce. Vy utrácíte nejen víc než v minulosti, ale také víc než vaši konkurenti. Víc než například Facebook a Apple dohromady.

Nebudu komentovat to, co dělá naše konkurence. My jsme ale firma, jejíž aktivity zasahují do mnoha oblastí. Vy jste zmínil Facebook. Dobře, ale ten nemá vyhledávání, nemá operační systém a nevyvíjí tolik aktivit v oboru umělé inteligence jako my. Zmínil jste Apple, ale ten má úplně jiný obchodní model než my. Podle mě to není férové srovnání. Ano, utrácíme za lobbing hodně, ale vypovídá to o spektru našich aktivit a o našich ambicích.

HN: Stále tomu úplně nerozumím.

Je to otázka filozofie podnikání. My jsme firma, která obrazně i doslova řečeno zvedá telefony. Prostě jsme otevřeni debatě, kdykoli je to potřeba. Jsou firmy, a já nebudu jmenovat, které telefony nechají zvonit. Nezvedají je. Jejich filozofií je nemluvit. Z hlediska dlouhodobé strategie dává obojí smysl. My jsme si vybrali to, že budeme otevření, a telefony zvedáme.