Tuzemská pobočka Googlu si připomíná 20 let od svého založení a podle jejího současného generálního ředitele Františka Štrupla prochází největší proměnou ve své historii. Po velkých změnách, které s sebou přinesly nástup mobilních telefonů či online videa, nyní přichází éra umělé inteligence. Štrupl v rozhovoru pro HN popisuje, jak tato technologie mění samotnou podstatu internetu a fungování Googlu. Od nakupování pomocí AI agentů, zjednodušování vyhledávání přes bezpečnostní rizika až po dohady o nutnosti a šířce regulace s Evropskou unií.
„Umělá inteligence je příliš důležitá pro budoucnost lidstva na to, aby nebyla regulována, ale zároveň příliš důležitá na to, aby byla regulována špatně,“ říká šéf českého Googlu. V rozhovoru mimo jiné hovoří o soukromí v době agentické AI, proměně reklamního byznysu, jenž je pro firmu stěžejní, nebo o tom, jak se daří Googlu monetizovat obří investice do AI.
Google v Česku slaví 20 let. Když se ohlédnete zpět, v čem se fungování české pobočky proměnilo a co naopak zůstává podobné?
Během uplynulých dvou dekád jsme prošli několika obrovskými technologickými vlnami. První zásadní proměna začala kolem roku 2010 příchodem smartphonů, kdy se uživatelé ve velkém přesunuli z obrazovek počítačů na chytrá mobilní zařízení. Druhou velkou vlnu představovalo online video, které od základu proměnilo způsob, jakým lidé konzumují informace a zábavu. A tou třetí, ze všech největší a nejvýraznější, je současný nástup umělé inteligence. Naším úkolem je pomáhat českým firmám, běžným uživatelům i neziskovým organizacím procházet těmito změnami úspěšně. Zároveň se nemění ani to, že naše příjmy stojí na dvou hlavních pilířích, kterými jsou reklama a cloudové služby. Vedle komerčních aktivit však dlouhodobě investujeme i do zdravého digitálního ekosystému, vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností lidí.
V poslední době laická i odborná veřejnost řeší, zda nás raketově se rozvíjející AI za pár let jako lidstvo nevyhubí. Z vaší pozice asi nemůžete být úplně AI pesimistou, ale jaký je váš názor na tato fatalistická varování?
Co se týče dlouhodobého pohledu na budoucnost lidstva a obav z technologické singularity (stav, kdy se AI začne sama vyvíjet tak, že tomu lidé přestanou rozumět – pozn. red.), jsem jednoznačný optimista. Velmi souzním s vizí spoluzakladatele Google DeepMind Demise Hassabise, který je držitelem Nobelovy ceny. On tvrdí, že pokud k AI přistoupíme s plnou zodpovědností a dokážeme se jako lidstvo semknout, v horizontu pěti až deseti let nám tato technologie pomůže vyřešit největší civilizační výzvy. Od léčení zákeřných chorob přes boj s hladomorem až po řešení nedostatku energie a pitné vody. To je vize, ke které se upínám a pro kterou v Googlu pracujeme.
Jak ta mění chování lidí na internetu a přímo v aplikacích či vyhledávání Googlu? V čem bude dopad největší pro běžné uživatele?
Vyhledávání se z původní statické bílé stránky s jediným vyhledávacím polem proměňuje v plně interaktivní konverzační prostředí. Uživatelé dnes stále častěji využívají takzvaný AI mód, ve kterém mohou klást doplňující dotazy nebo se jim zobrazují interaktivní animace vysvětlující složité koncepty. Naše klíčové služby jako Gmail, YouTube či Google Mapy mají dnes globálně miliardové základny uživatelů a samotná aplikace Gemini již dosáhla přes jednu miliardu uživatelů.
Největší proměnu v chování běžných uživatelů a retailových klientů však představuje přechod k agentickému nakupování. Lidé už nemají za cíl ručně procházet desítky webových stránek a srovnávačů. Chtějí jednoduše a co nejrychleji vyřešit svůj nákup. AI agent ve vyhledávání či v aplikaci Gemini za uživatele zvládne hlídat vývoj cen, ověřovat skladovou dostupnost zboží i kontrolovat, zda je vybrané zboží kompatibilní s dalším příslušenstvím. Pro e-shopy to znamená zásadní posun. Jejich hlavní výkladní skříní už není samotný web, ale strukturované datové sady, které musí být pro AI agenty dokonale čitelné.
František Štrupl (42)
Vystudoval obor obecná fyzika na Univerzitě Karlově, kde následně pokračoval v magisterském studiu teoretické a matematické fyziky. Později absolvoval také program Google Business Academy na Duke University zaměřený na mezinárodní obchod.
Svou pracovní kariéru zahájil v digitální agentuře H1.cz, kde pracoval jako vedoucí oddělení linkbuildingu a posléze jako key account manager.
Následně se v roce 2012 přesunul do české pobočky společnosti Google, kde začínal na pozici account managera.
V letech 2012 až 2021 prošel v Googlu řadou manažerských rolí se zaměřením na retail či automotive pro český a slovenský trh a od roku 2021 vedl celou obchodní divizi.
Vedle práce v technologiích působí od roku 2024 také jako člen Dárcovské rady Nadace rodiny Vlčkových.
Od září 2024 vede celou pobočku a v současnosti působí na pozici generálního ředitele společnosti Google pro Českou republiku a Slovensko.
Co přesně posun k agentickému nakupování znamená pro e-shopy v praxi a jak se promění samotný proces nákupu?
Google nedávno představil otevřený standard Universal Commerce Protocol, což je společný standardizovaný jazyk, kterým mezi sebou komunikují AI agent, vyhledávací platforma a obchodník. Aby obchodníci v tomto novém prostředí uspěli, musí své datové sady výrazně obohatit. Nestačí v nich uvádět jen základní parametry jako rozměry či spotřebu spotřebiče, ale musí obsahovat i odpovědi na nejčastější dotazy a typické uživatelské scénáře, například zda je pračka vhodná pro velkou rodinu, nebo pro někoho, kdo žije sám. Pokud obchodníci tyto informace nabízejí, AI agenti budou jejich zboží přednostně doporučovat. V Česku už s tímto paralelním rozhraním pro AI agenty pracují pokročilí hráči jako třeba Rohlík. Tradiční procházení webů sice úplně nezmizí, ale přesune se do roviny inspirativního nakupování, kde zejména mladší generace hledá nákupní tipy přímo ve videích a na fotkách. Zde směřujeme k takzvanému univerzálnímu košíku, který umožní vložit zboží do košíku přímo z videa, fotky v článku nebo ze snímku pořízeného fotoaparátem na ulici a transakci okamžitě dokončit.
S nástupem AI se hodně mluví o takzvané osobní inteligenci. Co si pod tímto pojmem představit v praxi a jaké funkce již fungují?
Osobní inteligence představuje zásadní posun v uživatelském zážitku. AI nástroje v čele s naší aplikací Gemini dokážou po výslovném schválení uživatelem pracovat s jeho osobním kontextem. Pokud jim k tomu dá svolení, propojí se s jeho e-mailovou schránkou, uloženými fotografiemi či historií vyhledávání. Systém pak přesně zná jeho kontext, ví, jaký je jeho preferovaný styl oblékání, a na základě toho mu doporučuje oblečení na míru. Případně mu dokáže okamžitě odpovědět na dotaz, v jakém stavu je jeho poslední objednávka.
V USA jdou tyto funkce ještě dál – fungují tam pokročilí agenti jako Gemini Spark nebo AI agent, který za uživatele přijímá a vyřizuje telefonní hovory. Když vám někdo volá, můžete hovor delegovat na agenta, který s volajícím rozmlouvá, zatímco vy na displeji sledujete živý přepis konverzace a můžete do ní kdykoliv vstoupit. Zmínit musím i přístupnost pro starší generaci. Můj pětasedmdesátiletý otec dříve s moderními technologiemi zápasil, ale s příchodem živého hlasového módu Gemini Live a propojením s fotoaparátem se vše zjednodušilo. Dnes namíří telefon na jabloň na zahradě a s AI se přirozeně lidským hlasem radí o skvrnách na listech. Hlasové rozhraní tak otevírá pokročilé technologie i lidem, kterým nejsou tak blízké.
Vezměme si zpět kontrolu! Ani sami tvůrci nedokážou držet krok s tím, jak rychle se AI vyvíjí
Pokud AI agenti znají naše e-maily, fotky i nákupní zvyklosti, vyvstávají otázky ohledně soukromí a bezpečnosti. Jaké hrozby zde vidíte a jak jim čelíte?
Google sbírá pouze data, k jejichž sběru mu dá uživatel výslovný souhlas. Pokud si nepřejete, aby o vás platforma informace shromažďovala, sbírat je nebude. Nicméně sdílení kontextu přináší klientovi obrovskou přidanou hodnotu v podobě relevance. AI je neuvěřitelně mocná a transformativní technologie a o to důležitější je vybrat si pro vstup do tohoto nového světa důvěryhodného partnera. V Googlu se rozvoji AI věnujeme více než deset let a od samého počátku stavíme na konceptu takzvané zodpovědné AI. Bezpečnostní rizika zdaleka nekončí u fáze trénování modelů. I skvěle vychovaný model může udělat neúmyslnou chybu nebo se z důvodu špatně nastavené motivace pro dosažení cíle odklonit od bezpečného chování a začít dělat neočekávané věci. U pokročilých systémů navíc existuje riziko takzvané emergentní koluze, což je v podstatě riziko společného spiknutí autonomních agentů. V rámci naší architektury zodpovědné AI proto do systémů vkládáme víceúrovňové bezpečnostní vrstvy, které tyto nebezpečné jevy aktivně odfiltrovávají a zabraňují jim.
V jaké fázi adopce AI se dnes nacházejí české firmy a jak se vyrovnávají s otázkou efektivního využití a nákladů?
Podle nejnovějších dat Evropské investiční banky je na tom Česko v adopci umělé inteligence ve firemním prostředí poměrně dobře. Nějakou formu AI využívá přibližně 48 procent českých firem. Nacházíme se však v klíčovém mezikroku. Dosud se adopce omezovala převážně na generativní AI, tedy tvorbu textů, obrázků nebo videí. Nyní firmy přecházejí k plnohodnotným AI agentům, což vyžaduje změnu myšlení i operačního modelu. Mnoho společností zpočátku zkoušelo vyvíjet vlastní AI řešení nekoncepčně „na koleně“.
Funkce tokenů
Token: základní jednotka textu, se kterou AI umí pracovat. Obvykle jde o dva až tři znaky.
Vstupní tokeny: text, počítačový kód a další data, která zadá uživatel a AI na ně reaguje.
Výstupní tokeny: tokeny, které AI generuje na základě zadání. Výstupní tokeny zahrnují nejen viditelný výsledek, ale také „přemýšlení“, tedy vnitřní práci AI modelu. Přemýšlení často vyžaduje několikanásobně více tokenů než výstup, který uživatel uvidí.
Milion tokenů představuje například text celé ságy Harry Potter nebo jednu propracovanou mobilní aplikaci.
Dnes ale zjišťují, že tento přístup vede k obrovskému plýtvání tokeny, vysokým nákladům a bezpečnostním rizikům, kdy zaměstnanci neúmyslně vynášejí interní data. Řešením je systematizace prostřednictvím certifikovaných platforem. V našem případě nabízíme firemní řešení Gemini Enterprise, které podniku poskytuje jasný bezpečnostní rámec, zabraňuje úniku dat a současně dohlíží na vnitřní efektivitu. Zajišťuje třeba, aby různí zaměstnanci nevyvíjeli současně stejné agenty a neplýtvali drahými výpočetními zdroji.
Kolem obřích investic do AI infrastruktur se často hovoří o hrozící spekulativní bublině. Jak se na tyto obavy díváte z pohledu hospodaření Googlu?
Když se podíváme do historie na internetovou bublinu z přelomu tisíciletí, tak kolem nové technologie nepochybně vznikla nadhodnocená tržní bublina. Internet jako takový však byl hluboce revoluční technologií, která proměnila svět. S AI je to podobné. V jádru jde o ještě transformativnější technologii než samotný internet, i když kolem ní na trhu může vzniknout skupina nadhodnocených subjektů. Pokud jde přímo o Google a naši divizi Google Cloud, pro nás AI rozhodně není žádnou černou dírou na peníze, ale reálně fungujícím a ziskovým byznysem s vysokou provozní marží. Jen v uzavřených zakázkách, které čekají na realizaci, máme v cloudu přes 500 miliard dolarů (bezmála 11 bilionů korun).
Čím to je, že investice do AI dokážete monetizovat lépe než jiné firmy?
Klíčem k naší efektivitě je celostní přístup. Před deseti lety jsme se rozhodli vývoj neoutsourcovat a navrhujeme si vlastní čipy TPU (Tensor Processing Unit – pozn. red.), na kterých běží velká část našich datových center. Díky této soběstačnosti a masivní optimalizaci jsme za minulý rok dokázali snížit náklady na odbavení jednoho uživatelského dotazu pro aplikaci Gemini o 78 procent. O reálnosti poptávky svědčí i to, že měsíčně zpracováváme přes 8,3 biliardy tokenů, což představuje těžko představitelné množství dat. AI přehledy ve vyhledávání dnes využívá 2,5 miliardy lidí a aplikaci Gemini používá přes jednu miliardu uživatelů.
Reklama tvoří klíčovou část příjmů Googlu. Jak se tento byznys mění v éře AI, kdy uživatelé méně proklikávají tradiční weby.
Způsob, jakým lidé nakupují a hledají informace, se sice mění, ale reklama v prostředí AI nemizí. Pouze se přizpůsobuje novému chování uživatelů. Lidé už nechtějí ručně procházet desítky webů, takže my jako platforma jim tuto cestu zjednodušujeme. Formáty jako Google Ads jsou však v ekosystému přítomny i nadále. Inzerce se zobrazuje přímo v konverzačním prostředí či v AI módu ve formě odkazů a uživatel může nakoupit u konkrétního obchodníka rovnou z reklamy. Díky pokročilému kontextu a osobní inteligenci je navíc takto cílená reklama pro zákazníka výrazně relevantnější a nabízí mu přesně to, co v danou chvíli potřebuje.
Jak bojujete s podvodnými reklamami? Říkáte, že jich hodně zachytíte, ale třeba v Google Ads či na YouTube jich stále zůstává hodně.
Podvodné reklamy jsou pro nás absolutně neakceptovatelné a vnímáme je jako jednoznačné zlo, které poškozuje uživatele i naše obchodní partnery. V boji proti nim nasazujeme masivní prostředky. Základem jsou přísné zásady, verifikace inzerentů, kde 90 procent reklam, které uživatelé zhlédnou, pochází od subjektů plně ztotožněných podle oficiálních rejstříků, a zapojení pokročilé umělé inteligence. Za loňský rok jsme globálně zachytili a odstranili 8,3 miliardy podvodných reklam a v závažných případech úzce spolupracujeme s policií.
„Ještě před rokem bych to nenapsal.“ Experti se neshodnou, jestli nás AI vyhladí, nebo jen sledujeme skvělý marketing
EU se snaží regulovat AI výrazně přísněji než USA. Hrozí podle vás, že Evropa kvůli tomu v oblasti AI zůstane za světem?
Zastáváme názor, že umělá inteligence je příliš důležitá na to, aby nebyla regulována, ale zároveň příliš důležitá na to, aby byla regulována špatně. Špatná regulace spočívá v plošných zákazech a striktním omezování. Lepší cestou je rozumná péče a dohled. Příkladem mohou být sociální sítě a mládež. Plošný zákaz vstupu dětem nedává smysl, protože by je odřízl od obrovského množství kvalitního a edukativního obsahu. Správným přístupem je věkově přiměřená regulace obsahu, jakou nabízíme třeba v aplikaci YouTube Kids. Pokud jde o AI, při cestách do USA vidím, že americkým uživatelům běžně fungují pokročilé funkce, které v Evropě kvůli legislativě dostupné nejsou. Tato nadměrně striktní regulace nám ale může začít házet klacky pod nohy a brzdit nás. Rozumný legislativní přístup by tedy měl zachovat bezpečnost, ale zároveň ponechat samotnému uživateli svobodu volby, zda chce pokročilé služby využívat.
Velkou roli v bezpečném využívání technologií hraje digitální gramotnost. Na jaké úrovni je v Česku?
Podle dat Eurostatu se Česko se svými bezmála 71 procenty populace, která má minimálně základní digitální schopnosti, pohybuje nad průměrem EU, který je někde nad 60 procenty. Vše je však hodně ovlivněno věkem a sociodemografickými faktory. Podle dat z výzkumu CEE AI Index 2026, který porovnával připravenost 11 zemí střední a východní Evropy na oblast umělé inteligence, je na tom Česko velmi dobře, co se týče reálného komerčního nasazování AI. Dokonce skupinu vede. V dalších aspektech studie, jako je infrastruktura a zdroje, se ale umisťuje ve středu zkoumaných zemí. Vzdělávání je pro nás každopádně klíčovým pilířem. Za posledních deset let jsme v Česku v rámci digitálních dovedností proškolili přes 700 tisíc lidí. Spolupracujeme s více než 800 neziskovými organizacemi, jako jsou Czechitas, i s vysokými školami, například s Masarykovou univerzitou v Brně. Vzdělávání společnosti od útlého věku je nejlepší obranou proti rizikům internetu.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit










