Zatímco ještě před rokem či dvěma převládal ve firmách ohledně implementace AI efekt FOMO (fear of missing out) – tedy strach z promeškané příležitosti –, dnes se debata o umělé inteligenci v českém i globálním byznysu výrazně proměňuje. Podniky zjišťují, že počáteční fáze experimentování – často dotovaná investory a bezplatnými tarify – končí a nastupuje tvrdá ekonomická realita.

Tento posun je dán nutností Big Tech společností v čele s Microsoftem, Googlem, OpenAI či Anthropicem monetizovat obrovské investice do vývoje AI. To vede ke zdražování předplatných jejich služeb, omezování počtu tokenů (virtuálních „platebních“ jednotek nutných při zadávání práce AI) a přechodu na modely založené na skutečné spotřebě. Pro řadu firem to ale znamená nutnost změny celé strategie ve využívání AI. Nově musí kalkulovat, na co tyto technologie využijí a kde bude naopak nákladově výhodnější lidská síla.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik tisíc dolarů měsíčně může v praxi vyjít využívání AI na „neprogramátorských pozicích“.
  • Jakým způsobem s „tokenovým mrháním“ bojují firmy v Česku a proč omezují přístup k prémiovým modelům.
  • V jakých situacích může vyjít nasazení lidského specialisty firmu levněji než práce AI.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.