Býčí sperma z Česka boduje v Turecku. Byznys se šlechtěním dobytka se přirovnává k obchodu s luxusními auty

Byznys s býčími spermiemi ve zkumavkách je jako obchod s luxusními auty. "Když má býk všechny vlastnosti, které šlechtitel potřebuje, a navíc se jedná o limitovanou edici, tak může cena za jednu inseminační dávku dosahovat až 2,5 tisíce korun," říká Kamil Malát z Českého svazu chovatelů masného skotu.

Pro domácí šlechtitele dobytka je v posledních letech nejzajímavějším mimoevropským trhem Turecko, které se v uplynulých čtyřech letech usilovně snaží vytvořit vlastní stáda skotu. Hovězí maso je vedle skopového a drůbeže významnou součástí tamní kuchyně, na rozdíl od vepřového, které muslimové z náboženských důvodů nejedí.

Pro chov skotu ale Turci potřebují kvalitní genetický materiál. Díky přísným tuzemským veterinárním pravidlům a přijatelným cenám je v maloasijské zemi oblíbený právě ten český. Býčí spermie zmrazené v dusíku jsou navíc jednodušší pro přepravu.

Obchodování s Tureckem však není jednoduché. Minulý rok tam české šlechtitelské firmy nedodaly ani jednu inseminační dávku. "Loni si tam vymysleli téměř nesplnitelné podmínky," říká Hana Štráfeldová ze šlechtitelské společnosti Natural, pro niž je Turecko nejvýznamnějším mimoevropským trhem.

S administrativními překážkami se dodnes potýkají i jiné firmy z oboru. "Dlouho se čeká na veterinární rozhodnutí potřebné k exportu. My na něj čekáme třeba tři čtvrtě roku," přibližuje Ladislav Škařupa z firmy CBS Genetics. Zamrznutí obchodu vloni podle něj souviselo i se změnami ve vládě po nepodařeném vojenském puči z roku 2016. "Vláda byla oslabená a nezvládala dělat žádná rozhodnutí."

Od letošního roku se však Naturalu a některým dalším podnikům podařilo znovu na turecký trh proniknout. Do Turecka se od ledna do listopadu podle údajů Státní veterinární správy vyvezlo 45 tisíc inseminačních dávek. Podle Štráfeldové za to může značné uvolnění dovozních podmínek, kterého Natural využil.