Francouzský prezident Emmanuel Macron nemá dobré období. Jeho evropský projekt narazil na německou nechuť, doma musel ustoupit protestům žlutých vest a bude muset s Evropskou komisí řešit výši deficitu. A teď musí reagovat na první teroristický útok od nástupu do funkce. Těžko hledat tvrdší a zároveň složitější prověrku schopností politického vůdce, který při svém nástupu vzbudil až nerealistické naděje a očekávání.
Složitou situaci kvůli štrasburskému útoku nemusí řešit jen Emmanuel Macron. Evropané si znovu uvědomili, že nebezpečí, o němž s obzvláštní rozkoší mluví politici ve střední Evropě, nezmizelo. Ale dnešní perspektiva je jiná, než když se Francie a s ní celá Evropa vzpamatovávala z masakru v Paříži v listopadu 2015.
Ve Štrasburku se odehrál první atentát od masakru v Barceloně v srpnu 2017. Mohli bychom se tedy dopustit úvahy, která se možná nemusí líbit českému prezidentovi, ale která odráží novou realitu, v níž žijeme: evropské tajné služby nejsou žádní čučkaři a dělají svoji práci dobře a chrání Evropany. O útocích, které se nestaly a kterým služby a policie zabránily, se z principu věci nemůžeme dozvědět.
Co se dočtete dál
- Co nám útok ve Štrasburku vzkázal o nebezpečí terorismu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
