Hned jak Litevci přistavili loď se zkapalněným plynem, nabídli Rusové o pětinu nižší ceny

Trůní uprostřed zátoky u neobývaného ostrova. Zleva k ní vedou ocelové schody z dlouhé rampy, na jejímž konci je betonová budova s mohutnými požárními čerpadly. Zblízka vypadá opravdu impozantně. Oficiálně se tato loď nazývá "FSRU Independence" a je to opravdu litevská pojistka energetické nezávislosti.

U příjezdové rampy kontrolují návštěvníky vystupující z lodi litevští policisté. Mobilní telefony musí zůstat vypnuté až do doby, než návštěvu přeberou, zkontrolují a převedou na velitelský můstek námořníci. Bezpečnostní opatření se tu rozhodně nepodceňují, fotit a filmovat se nesmí ani v srdci lodě, odkud se pomocí myší, počítačů a osmi velkých obrazovek řídí čtyři obří nádrže na zkapalněný plyn, jejich plnění či vyprazdňování.

FSRU je anglická zkratka pro skladovací a regazifikační loď. Přímo odsud je možné přes připojené potrubí posílat do sítě původně zkapalněný plyn, který se sem po moři přiveze z kteréhokoli koutu světa. Loni sem dorazil ze čtyř světadílů. LNG je zemní plyn zchlazený na −162 stupňů Celsia. Tím se zkapalní a zmenší v poměru jedna ku šesti stům vůči svému plynnému stavu.

"FSRU je prakticky plovoucí rafinerie, která funguje dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu. Ze zkapalněného plynu může zároveň dělat plyn, posílat ho do sítě a k tomu plnit jinou nádrž z jiné lodě, která LNG přiveze," vysvětluje jeden z námořních důstojníků, který všechna plynu se týkající zařízení na obří lodi ovládá.

Plynová svoboda pro Pobaltí

Independence, tedy Nezávislost, kotví v klaipedském přístavu už čtyři roky. Vyrobili ji v Jižní Koreji, domovský přístav má v Singapuru a Litva si ji pronajímá od norské firmy Höegh LNG. Než si litevská vláda loď pořídila, měly tamní domácnosti jednu z nejvyšších cen plynu v Evropské unii, protože země byla naprosto závislá na dodávkách suroviny z Ruska. Už při podpisu smlouvy o pronájmu ruský Gazprom nabídl Litvě cenu o dvacet procent nižší.

Celý terminál se skládá z lodi, přístupové rampy k ní, kde je zároveň hasicí stanice, osmnácti kilometrů potrubí a měřicí stanice, která kontroluje, kolik plynu jde do sítě. Součástí je i malý terminál pro plnění LNG do menších lodí a nákladních aut. Celý terminál provozuje státní ropná firma Klaipedos Nafta, která v LNG a jeho rozvoji vidí novou příležitost do budoucna. "V posledních třech letech přichází na litevský trh mezi padesáti a sedmdesáti procent plynu z terminálu, zbytek z plynovodu od Gazpromu," říká Mindaugas Jusis, ředitel Klaipedos Nafty. "To znamená, že trh funguje. Původně měla být existence terminálu pouze příležitostí, jak si vyjednat nižší ceny."

Litevci prezentují zařízení jako možnost pro celé Pobaltí, i když Estonsko a Lotyšsko řeší vlastní projekty LNG terminálů. Už se ale podařilo propojit litevskou soustavu s lotyšskou tak, že zákazníci si mohou nakoupit LNG přes Klaipedu a plyn si uskladnit v lotyšských podzemních zásobnících Inčukalns.

EVROPA A LNG

Až uplyne doba pronájmu, Litevci si chtějí loď koupit. "Do konce roku chceme přijmout zákon, který umožní dát firmě Klaipedos Nafta státní záruky, aby mohla Independence koupit. S terminálem jsme schopni tlačit na to, aby ceny plynu byly až o dvacet procent nižší než u dodávek z Ruska, nákup je tedy logické řešení," řekl v rozhovoru s HN litevský ministr energetiky Žygimantas Vaiciunas.

Pro budoucí využití LNG v Klaipedě není důležitá jen samotná loď, která na první pohled připomíná především spleť trubek. Návštěvníka tady zaskočí snad jen hřiště na basketbal pro třicetičlennou posádku ze tří zemí za hlavní nástavbou s kajutami. Litevci sázejí i na další využití LNG, proto Klaipedos Nafta vybudovala terminál pro nabídku zkapalněného plynu menším uživatelům. Z něj může plnit lodě poháněné LNG − kterých bude podle odhadu expertů čím dál víc − nebo speciální kamiony, které mohou zkapalněný plyn rozvážet zákazníkům po celém Pobaltí − ať už jde o firmy, které potřebují plyn kvůli energetické náročnosti své výroby, nebo třeba města, která nejsou napojena na plynovou síť či potřebují z nějakého důvodu své zdroje suroviny načas odstavit.

"Takovým nabízíme i pojízdnou jednotku, která z kapaliny opět udělá plyn. Mohou tak třeba na dva tři dny odstavit svůj zdroj plynu a nahradit ho LNG," vysvětluje Eimutis Gandramavičius, starší inženýr terminálu.

Díky poměru jedna ku šesti stům vystačí například jeden kamion LNG na vytápění menšího města na jeden týden během podzimu, pokud právě neuhodí mrazy. Pak je spotřeba samozřejmě větší. Tuto surovinu běžně používá k vytápění třeba Druskininkai, litevské město u hranic s Běloruskem, které není napojené na litevskou plynovou soustavu. Předtím odebíralo ruský plyn z běloruské sítě, ale LNG je levnější.

Litevci se rozhodli svých zkušeností s LNG využít i vzhledem k tlaku na čistší zdroje energie kvůli ochraně klimatu a technologickým změnám, které mění strukturu průmyslu. "Ropa je pro nás stále nejdůležitější zdroj příjmů, ale upravili jsme strategii a chceme se stát velkým operátorem LNG terminálů po světě. Ukončili jsme jeden projekt v Kolumbii a dalších pět v Jižní Americe máme rozdělaných," vysvětluje ředitel Mindaugas Jusis. "Své zájmy máme i na Kypru, v Austrálii nebo Indonésii."

Klaipedos Nafta měla být také operátorem LNG terminálu na chorvatském ostrově Krk, který se má stát důležitou součástí severojižního plynového propojení střední Evropy. Firma se odsud ale stáhla kvůli změnám a nejistotě celého projektu. "Nejsem si jist, jestli se ten projekt vůbec povede. Změnili koncepci, nechtějí novou loď (FSRU jako v Klaipedě − pozn. red.), ale starou, která bude neefektivní. A také je podle mého názoru špatně organizován systém předobjednávek," řekl Jusis.