Matky samoživitelky jsou nejvíce ohroženou skupinou na trhu práce, na pracovišti jsou vystaveny diskriminaci a spolu s důchodci mají největší šanci spadnout do pasti chudoby.

Dobrou pozici nemají ani z hlediska společenského − zatímco samoživitel (jehož šance na nízký příjem je zhruba stejná jako u ženy) je z hlediska většinové společnosti přijímán jako "člověk, který se umí postarat o svoji rodinu", matka samoživitelka je naopak vnímaná jako "člověk, který si neuměl vybrat toho, s kým si pořídí dítě". A nejlepším řešením by pro ni bylo pořídit si někoho jiného, lepšího, a pokud možno neotravovat. V podobném duchu se ostatně v minulých letech vyjádřili lidovečtí politici Jiří Čunek či Pavel Bělobrádek, doopravdy ale pouze nahlas řekli to, co si myslí nejen jejich voliči.

Veřejné mínění a společenské postavení ženy samoživitelky je podstatné pro to, jakým směrem se ubírá debata na téma zálohové výživné. Tedy na možnost, že by alimenty platil za nezodpovědného rodiče stát, který by jej následně vymáhal. Výživné se týká všech dětí, ať už žijí samy s matkou, či otcem. Podle statistik ale většinově ovlivní finanční situaci žen, protože jsou to právě ony, kdo se převážně stará o děti. Možná i proto někteří konzervativní politici spolu s odpovědností matky tak rádi připomínají, že je důležité, koho že si to vlastně vybírá.

Naopak to, že české rodiny jsou kvůli relativně nízké hladině příjmů (vzhledem k celkovým výdajům) závislé na dvou příjmech, zdůrazňují jen málokdy.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se