Konec levné práce? Je blíž, než bychom si měli přát

Více než tři roky uplynuly od spuštění odborářské kampaně nazvané "Konec levné práce". V roce 2017 nastal v růstu mezd kvantový skok a loni zaznamenaly mzdy nejvyšší tempo od začátku tisíciletí, odhadované po očištění o inflaci na šest procent.

Klíčovým důvodem akcelerace mezd byla měnící se situace na trhu práce, kde poptávka začala výrazně převyšovat nabídku. Svou roli ovšem sehrála a sehrává i vládní politika dvojciferných nárůstů minimální mzdy, která se promítá do velké části mzdového spektra, a to nejen prostřednictvím často diskutované zaručené mzdy v některých profesích.

Nastává tedy již konec levné práce? Soudě podle někdejší argumentace odborů, srovnávající nominální úroveň mezd v Česku s Německem, má Česko zdánlivě stále obrovský prostor k dohánění. Jenže existují přinejmenším tři důvody, proč zde nemůžeme pobírat německé mzdy.

Prvním je rozdílná struktura ekonomiky. Ta při srovnání s Německem hraje pro Česko menší roli než pro některé jiné země, ale stejně je třeba brát v potaz zdejší velkou zaměstnanost v odvětvích požadujících nižší kvalifikaci. Druhým důvodem je nižší cenová hladina, dosahující v Česku jen 66 procent té německé. Za svou mzdu si tedy pořídíme o třetinu víc zboží a služeb v tuzemsku, než bychom si pořídili v Německu.