Činnost parazitních odborů může firmy přijít na statisíce. Mohou sloužit jako nástroj průmyslové špionáže

Technologický pokrok nahrává parazitním odborovým organizacím. Stále častěji se objevují odbory "nového typu", které slouží jako efektivní nástroj průmyslové špionáže, nebo dokonce prostředek k ničení sociálního smíru u konkurence. Dalším a přitom společensky neméně negativním úkazem je spojení odborové práce s prosazováním partikulárních obchodních nebo politických zájmů.

Jako vodítko k odhalení zmíněného typu odborů může posloužit to, že podnět pro jejich vznik nepřišel od zaměstnanců podniku, v němž chce tato organizace působit. Bývá založena "zvnějšku" a v jejím čele stojí předseda, který obvykle není zaměstnancem dané firmy.

Po svém zápisu do spolkového rejstříku pak tyto parazitní odbory sdělí zaměstnavateli, že existují a chtějí, aby vůči nim plnil povinnost informovat a projednávat firemní strategii. Tyto informace pak sice shromažďují, avšak nijak s nimi nepracují ani nevyjednávají o ochraně práv zaměstnanců.

Jinou podobou odborů "nového typu" je on-line organizace. Jedná se o spolek, který dálkově láká první tři zaměstnance potřebné k založení odborů na odpuštění členského příspěvku. Následně po určení prio­rit ve své odborové práci se snaží na zaměstnavatele přenést co nejvíce nákladů vzniklých ze své činnosti.

Odbory v on-line podobě mohou vzniknout u každého zaměstnavatele. V největším ohrožení přitom paradoxně nejsou firmy, u nichž zatím žádné odbory nepůsobí, ale společnosti s nečinnou tradiční odborovou organizací. Spolek "nového typu" dokáže díky svému efektnímu vystupování zaujmout část odborářského členstva a využít ho pro své zájmy. Firma, u které tyto odbory vznikly, jim pak musí hradit odborové právníky i náklady na software.