Letos má být zase o kapku hůře než loni. Ministerstvo financí a další organizace postupně mění svoje odhady růstu ekonomiky. Důvody pro očekávané zpomalení sice najdeme v zahraničí, což ovšem neznamená, že se nedotkne rozpočtu, zaměstnanců i firem v Česku. Jako první nutně přijde na řadu rozpočet, který by potřeboval buď přiškrtit v expanzi, nebo přidat na příjmech. S úsporami nesouhlasí ministři za ČSSD, proti jakémukoliv zvyšování daní se zase okamžitě ohradila opozice.

Z toho, co postupně vyplynulo z výroků premiéra Andreje Babiše, ministryně financí Aleny Schil­lerové a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, možná dojde ke zvýšení daně na alkohol a k výraznějšímu než plánovanému snížení daní z příjmů poté, co se zruší superhrubá mzda. Na konkrétní návrhy je prý potřeba počkat, součástí má být také reforma zdravotního pojištění. "Přijdeme s celkem zajímavým řešením, kterým bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli," uvedl premiér Babiš.

Opozice mezitím zkritizovala jakékoliv snahy o zvýšení jakýchkoliv daní a ODS zopakovala svoji mantru, že je potřeba využít ekonomického růstu ke snížení daní. Občanští demokraté pak navrhují snížit daně z příjmů z hrubé mzdy na 15 procent (po zrušení superhrubé mzdy, kterou v roce 2007 zavedli). Výsledkem by prý byl sedmiprocentní růst čistých mezd všech zaměstnanců.

Debata o daních je v Česku nesmiřitelná a velmi polarizovaná. A často vychází z naprosto nesmyslných předpokladů. Podívejme se proto na největší mýty, které se zde drží jako bodlák ve vlasech, přestože je praxe dávno vyvrátila.

Snížení daní podpoří růst

Nižší daně mají teoreticky podpořit firmy, aby rozšiřovaly výrobu a investovaly, spotřebitele, aby víc nakupovali, spořili a investovali. To vše kvůli tomu, že jim zbude v kapsách víc peněz. Naopak, když se daně zvyšují, ekonomiku to má utlumit. Ekonomové Wil­liam Gale a Andrew Samwick, kteří zkoumali vliv daňových změn na ekonomický růst USA − ovšem na základě srovnání různě dlouhých časových řad −, dospěli k méně optimistickým závěrům.

Nejdříve porovnali vliv daňových reforem z roku 1993 (zvýšila se daň z příjmů) a 2001 (snížily se daně z příjmů a rozšířily daňové úlevy na děti) a 2003 (klesly daně z dividend a kapitálu). Po první reformě ekonomika USA rostla v průměru o 2,2 procenta ročně, po snížení daní, v období 2001−2007 (pak přišla krize) dosahoval průměrný růst HDP 1,5 procenta. Důvodem bylo rostoucí zadlužení státu, které vedlo k růstu úrokových sazeb. Zvýšení příjmů z daní se vyčerpalo ve splátkách úvěrů a vyšší inflaci.

Srovnání ještě delších časových řad pak ukázalo, že propojení daní a tempa růstu ekonomiky je obecně dost diskutabilní. V letech 1870−1912 neměly Spojené státy žádnou daň z příjmů a vybrané daně se na HDP podílely pouhými třemi procenty. Ekonomika v průměru rostla o 2,2 procenta. Po obou válkách a jedné krizi, v letech 1947−2000, nejvyšší daň z příjmů dosáhla neuvěřitelných 66 procent, v poměru k minulosti i dnešku byly výrazně vyšší i firemní daně či daně z nemovitostí. Podíl daní na HDP se tehdy dostal na 18 procent. I v tomto období růst ekonomiky v průměru dosahoval ročně 2,2 procenta. Takže úplně stejně.

Snížení daní zvýší zaměstnanost

Další opakovanou mantrou je, že snížení daní (a odvodů) podpoří zaměstnanost, protože zaměstnanci budou pro firmy levnější, tak si jich budou moci dovolit víc. S požadavkem na pokles odvodů se pravidelně hlásí zájmové asociace firem, a to i nyní, kdy Česko vskutku netrápí nezaměstnanost, ale naopak nedostatek pracovních sil. Opět dlouhé časové řady z americké historie ukázaly, že vliv daní na zaměstnanost mužů je nulový. Posledních dvacet let, kdy s daňovými sazbami hustě experimentuje Maďarsko, zase podle tamních ekonomů ukázalo, že největší vliv na vyšší zaměstnanost mužů mělo výrazné omezení podpory v nezaměstnanosti.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.