NATO by mohlo dělat víc, například podpořit vybudování společné protiletadlové obrany Pobaltí, říká estonský expremiér

Otázka, zda má Estonsko, země proslulá svojí elektronickou státní správou, obavy z Huaweie a dalších čínských firem, se bývalému premiérovi a nyní místopředsedovi tamního parlamentu Taavimu Roivasovi zdá téměř nesmyslná. "Ne," byla jednoznačná odpověď na to, zda estonská kritická infrastruktura využívá prvky některé čínské společnosti. "Tohle téma v Estonsku naštěstí vůbec neřešíme."

Estonci budovali svůj elektronický stát postupně a v roce 2007 čelili jako první země na světě kybernetickému útoku. "Když jsme rozhodovali o e-governmentu, vždy jsme měli na vědomí, že to zahrnuje rizika, potenciální útoky, možnou špionáž. Takže jsme to už na začátku udělali co nejvíc bezpečné," řekl Roivas v rozhovoru pro HN na konferenci Digitální Česko v Praze. Čínské firmy do budování kritické infrastruktury nepustili.

Estonsko, kde občané dělají všechno, co potřebují od státní administrativy, elektronicky, je příkladem toho, jak přemýšlet dopředu a zajišťovat si bezpečnost ve virtuálním prostoru. Země nyní buduje v zahraničí digitální velvyslanectví, tedy servery, na nichž bude skladovat data z kritické infrastruktury.

"Naším plánem je mít zálohováno deset nejkritičtějších systémů našeho státu na různých místech ve světě. První takové velvyslanectví budujeme v Lucembursku, ale plánujeme další na mnohem vzdálenějších místech," vysvětluje Roivas, který byl premiérem země v letech 2014 až 2016, tedy v čase, kdy se po útoku na Ukrajinu začalo otevřené ruské agrese obávat i Pobaltí.