Výhled politiky České národní banky prochází proměnami. Vliv mají jak rétorika členů bankovní rady a zveřejněná prognóza z dílny ČNB, tak data z české ekonomiky a ze zahraničí. Řada představitelů ČNB během ledna deklarovala prostor pro několikerý nárůst sazeb, v únoru ale zvýšení úroků nenašlo dostatečnou podporu. Samotná prognóza ČNB pak naznačuje víceméně stabilitu úroků jak letos, tak po většinu roku 2020.

Brzdou jsou vnější faktory, především chřadnoucí hospodářský růst v eurozóně. Jakkoliv ale bankovní rada sazby nezměnila, tak zároveň konstatuje, že inflace i úroky mohou jít výše, než předpokládá prognóza ČNB. Vítr do plachet pro tento názor představuje lednový růst spotřebitelských cen. Jádrová inflace, tedy cenový vývoj neregulovaných položek, jež pomíjí změny cen pohonných hmot a potravin, vyskočila na rekordní tři procenta.

Měnová politika kolísá mezi dvěma protipóly. Vyšší inflace a slabší koruna hovoří pro růst úroků, vnější faktory ale mohou vést k otázce, jakým směrem ČNB své sazby při další změně vlastně pošle. ČNB má chránit cenovou stabilitu a na této frontě klid zdaleka nenastal. Mírný nárůst sazeb by byl adekvátní reakcí. V rámci zmíněných nejistot ale bude pochopitelné, když s tímto krokem bankovní rada několik měsíců vyčká.