Úrokové sazby ČNB: (ne)porostou?

Česká národní banka na svém únorovém zasedání rozhodla ponechat úroky beze změny, klíčová dvoutýdenní repo sazba tedy zůstává na 1,75 procenta. Do poslední chvíle však byla na stole i varianta sazby dále zvýšit. Shrňme si hlavní argumenty, které hovoří pro dočasnou "zdrženlivost" měnové politiky, a které naopak pro její zpřísnění.

Kam jsme se posunuli od minula? Předně, růst německé ekonomiky, a tudíž i eurozóny oslabil. Snížil se i výhled růstu na nejbližší roky. Ekonomika západních sousedů se v závěru loňského roku jen těsně vyhnula recesi a předstihové indikátory zatím nenaznačují návrat ke svižnějším tempům. Svou daň si tam vedle jednorázových faktorů (přechod na nové emisní limity ve výrobě automobilů či nízký stav vody v Rýně) vybírají i protekcionistická opatření v zahraničním obchodě a nejistoty ohledně globální poptávky. Klesla i cena ropy a s ní se snížil výhled růstu dovozních cen. Slabší růst v eurozóně také vedl k oddálení očekávaného zvýšení sazeb Evropské centrální banky.

U nás jsme na tom zatím stále dobře

Na druhé straně, česká ekonomika je na tom stále velmi dobře, o čemž svědčí překvapivě příznivé odhady růstu HDP ve 4. čtvrtletí. Jako by se jí německé zpomalení zatím ani netýkalo. Mzdy rostou ostošest (přes osm procent v loňském roce) a podporují spotřebu domácností.

Nezaměstnanost je stále poblíž svého historického minima (podle definice ministerstva práce a sociálních věcí klesla v posledním čtvrtletí loňského roku pod tři procenta). Počet volných míst dále převyšuje počet uchazečů o práci. Nedostatek pracovníků nutí firmy investovat do automatizace. Investuje i veřejný sektor s přispěním rychlejšího čerpání EU fondů. Koruna je však o něco slabší, než jsme očekávali na konci loňského roku.