Exekuční továrna vzkvétá: Největší exekutorský úřad v Česku je v Přerově. I po pochybení a odchodu šéfa pod něj spadá až čtvrtina trhu

Na začátku března to budou tři roky, co řemeslo opustil nejslavnější český exekutor Tomáš Vrána. Šéf největšího exekutorského úřadu v zemi v Přerově po pochybeních v postupu vůči zadluženým lidem neustál tlak veřejnosti a ministra spravedlnosti, rezignoval a předal funkci mladému právníkovi Lukáši Jíchovi. I bez Vrány jede podnik naplno, a má dokonce víc dlužníků než dříve. HN získaly dokument, který vyčísluje objem jeho aktivit v roce 2017. Přerovský úřad tehdy vymáhal dluhy po více než 208 tisících lidí, což odpovídalo zhruba čtvrtině trhu s exekucemi v Česku. Suma základních dluhů, bez úroků a odměn exekutorům a advokátům, činila více než 20 miliard.

Přirovnání k úspěšné továrně, které je v souvislosti s přerovským úřadem časté, naráží na fakt, že dluhy a navazující exekuce zůstávají příčinou, proč v zemi žije podle Eurostatu zhruba milion chudých. Exekucím v Česku dnes čelí víc než každý desátý dospělý člověk, v roce 2017 to bylo 863 tisíc lidí.

Lukáš Jícha po oslovení HN čísla nerozporoval. Potvrdil, že za jeho působení se počet dlužníků spadajících pod jeho úřad ještě rozrostl. V současné době už podle něho v Přerově vymáhají dluhy po více než 220 tisících lidech. "Oproti době před třemi roky je to řádově o desítky tisíc případů více," řekl. Úřad odsouhlasil i sumu jistin, tedy součet všech vymáhaných základních dluhů. "Číslo přes dvacet miliard by mohlo sedět," potvrdil ředitel Robert Runták.

S celým příslušenstvím, tedy případnými úroky, odměnami a náklady exekutorů, pak součet vymáhaných dluhů nejspíš dosahuje až k dvojnásobku, tedy ke 40 miliardám.

Kolik z toho připadne Jíchovu úřadu? Průměrná efektivita vymáhání českých exekutorů je kolem 18 procent, přerovští exekutoři se chlubí vyšší, nejméně dvacetipětiprocentní. Lze tedy odhadnout, že celková výše částky, kterou mají přerovští exekutoři šanci vymoci, je kolem deseti miliard. Část připadne jim, zbytek jde věřitelům (odměna exekutorů je 15 procent z vymáhané částky, minimálně však dva tisíce, náklady paušálně 3500 na případ).

Úřad podrobnější čísla o výsledcích svého hospodaření nezveřejňuje. "Je to obchodní tajemství, mohu jen říci, že jsme i kvůli snížení odměn exekutorům z roku 2017 jen mírně nad nulou," odkázal Jícha na vyhlášku bývalého ministra Roberta Pelikána, který od dubna 2017 snížil minimální odměnu soudních exekutorů ze 3000 na 2000 korun.

Za Tomáše Vrány měli přerovští exekutoři pověst nekompromisních, bezohledných, ale velmi efektivních vymahačů. Mezi věřiteli byli vyhledávaní, dlužníci se jich naopak obávali více než jiných. Organizace, které se dlužníkům snaží pomoci, míní, že se pod novým vedením praxe nijak zásadně nezměnila. "Jícha je chytřejší, než byl Vrána, platí za experta ve vyhledávání různých právních kliček. Jinak jsme mnoho změn nezaznamenali," řekl dluhový expert Člověka v tísni Daniel Hůle.

Stížnosti se množí

Na organizaci se podle něho stále obracejí lidé se stížnostmi na praktiky přerovských exekutorů. "Zejména případů, kdy mobiliární exekuce (exekuce movitých věcí − pozn. red.) neprobíhají tak, jak by podle zákona měly, a Jíchovi exekutoři jsou hrubí, mám skutečně hodně," přidala se dluhová poradkyně Člověka v tísni z Liberce Alžběta Baslová.

Na dveře Moniky Hylmarové z Liberce například vloni v září zazvonili Jíchovi lidé a provedli mobiliární exekuci i přesto, že jí už úřad strhával peníze z výplaty i odměny za pěstounskou péči. "Z nich byla schopna dluh v celkové výši 40 tisíc během pěti měsíců splatit. Oni jí přesto věci zabavili a odvezli," řekla Baslová. "Vzali i věci, které manžel potřeboval k práci, chovali se hrozně, byli drzí, přezíraví, na naše námitky vůbec nereagovali," popsala Hylmarová. Exekuci se nakonec podle Baslové podařilo zastavit a úřad část věcí vrátil. "Předávali nám to v noci, na ulici, neměli jsme čas si to pořádně zkontrolovat, ani se neomluvili. A rybářské pruty a návnady nám chybí dodnes," dodala Hylmarová.