Sestřelit vojenské letadlo sousedního státu dokáže pokazit vzájemné vztahy stejně dobře, jako když se na území jednoho státu odpálí sebevražedný atentátník a k útoku se přihlásí teroristická skupina řízená z území souseda. Právě tyto incidenty eskalovaly napětí mezi dvěma asijskými mocnostmi a vzhledem k blížícím se květnovým parlamentním volbám v Indii lze uklidnění vztahů s Pákistánem čekat jen stěží.
V roce 1947 byl vznik dvou nezávislých států z bývalé indické části britského impéria neodvratný, bohužel stejně jako následné střety mezi Indií a Pákistánem, které proti sobě staví nejen rozdíly v náboženství, ale možná ještě více i mocenské ambice. Ty by mohly být považovány za regionálně omezené, pokud by obě mocnosti již několik desítek let nedisponovaly jadernými zbraněmi a dalekonosnými raketovými nosiči. Nejspolehlivějším startérem konfliktu je převážně muslimský Kašmír, nyní rozdělený mezi tři sousedy, protože část je také pod čínskou správou.
Nynější krizi odstartoval v polovině února teroristický útok na kolonu vozidel dopravujících rekruty indických bezpečnostních složek. Po explozi zůstaly čtyři desítky mrtvých a záběry na ně vyvolaly vlny hněvu a volání po pomstě. K útoku se přihlásila teroristická skupina Džaíš Muhammad a povinný odsudek vlády v Islámábádu vyzněl spíše vlažně. Indickým premiérem Nárendrou Módím slíbená odveta se v úterý zhmotnila do bombardování tábora bojovníků Džaíš Muhammad v pákistánském pohraničí a spirála konfliktu dostala vyšší obrátky.
Co se dočtete dál
- Jakou tajnou zbraň má ve sporu s Indií Pákistán?
- A za koho se postaví Čína?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
