Kdybychom nebyli v NATO, situace v Evropě by byla neskutečně horká. Aliance se měla rozšířit na východ, říká polský exministr obrany

Dvakrát byl polský politik Janusz Onyszkiewicz ministrem obrany. Nejprve na počátku devadesátých let a potom v letech 1997 až 2000, kdy Polsko spolu s Českem vstupovalo do Severoatlantické aliance. "Mysleli si, že to bude neúměrně drahé," říká o tom, proč tehdy Američané a další spojenci váhali nad přijetím nových členů.

HN: Čeho se našim zemím podařilo v obraně a bezpečnosti za dvacet let členství v alianci dosáhnout?

Nejenže jsme vstoupili do NATO, ale stali se z nás hodnotní členové aliance. Neuvěřitelným způsobem to stabilizuje bezpečnost v naší části Evropy. A když vezmeme v úvahu situaci, kterou nyní vytváří Rusko, tak kdybychom nebyli v NATO, bezpečnostní problémy v Evropě by byly neuvěřitelně horké. NATO způsobuje, že tak ostře v tuto chvíli nevypadají. To, že jsme považováni za vážné partnery v alianci, je důležité, ačkoliv je vidět, že NATO se nerozšířilo dostatečně na východ.

HN: Co byla nebo je naše přidaná hodnota alianci?

Naší přidanou hodnotou bylo to, co jsem zdůrazňoval Němcům v době, kdy se v alianci vedla debata, zda přijmout Polsko: Pokud bude Polsko stát proti vojenskému ohrožení malých rozměrů, tak k tomu NATO nepotřebuje a poradí si samo. Pokud se ale objeví tak velká hrozba, s níž si Polsko samo neporadí, ten problém bude ne šest set, ale šedesát kilometrů východně od Berlína. Proto bylo rozšíření NATO v zájmu jeho členů. A varování, že Polsko bude v alianci prosazovat nějakou protiruskou politiku, je nesmyslné. Už jen proto, že Polsko jako hraniční země chce Rusko jako přátelského partnera, a ne jako nepřítele.