Systém jedna stavba, jedno razítko, jeden úřad bude mít protikorupční účinek. Vše navíc zrychlí, říká spoluautor stavebního zákona

Stavební řízení je v Česku zdlouhavé a komplikované. Změnu k lepšímu má přinést nový stavební zákon, na jehož přípravě se významně podílel tým Františka Korbela z advokátní kanceláře Havel & Partners. Ten se zasloužil i o přijetí nového občanského zákoníku, který se připravoval 15 let.

František Korbel si je vědom, že sepsání stavebního zákona by chtělo více času. Zda nabude účinnosti v roce 2021, jak si přeje premiér Andrej Babiš, anebo později, však podle Korbela záleží na vývoji v parlamentu. Návrh zákona by měl jít na vládu na přelomu března a dubna.

HN: Někteří kritizují, že si věcný záměr stavebního zákona nezpracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož gesci tato oblast je…

Stavební právo je nadresortní disciplína, do které se promítají zájmy chráněné mnoha zákony a ministerstvy. Není to pouze záležitostí ministerstva pro místní rozvoj, ale i životního prostředí, zemědělství, dopravy, kultury, vnitra a dalších. Stavební zákon nemohou napsat úředníci jednoho resortu. Na jeho přípravě je třeba spolupracovat s širší odbornou veřejností, jak tomu bývá u velkých kodifikací. Příkladem může být občanský zákoník, který vytvářel tým odborníků v čele s Karlem Eliášem, profesorem na vysoké škole a také advokátem.

HN: Do jaké míry je věcný záměr dílem vaší advokátní kanceláře?

Havel & Partners má velký tým pro veřejné stavební právo, na zpracování návrhu se ale podílí řada dalších lidí z akademické sféry, advokacie i justice a také zástupci odborných skupin Hospodářské komory, ministerstev a dalších institucí.

HN: K návrhu zákona přišlo přes 1600 připomínek, z nichž velká část je zásadních. Nestačily by ke zrychlení výstavby a zjednodušení přípravy staveb dílčí novely stavebního zákona?

Každá velká změna, notabene tak revoluční, jako je nový stavební zákon, vyvolává řadu připomínek. Důvodem je, že zasahuje do stávajících poměrů a zájmů mnoha orgánů, jimž ruší či přesouvá kompetence. Každý dnes hovoří o potřebě zásadních změn stavebního práva, zrychlení a zefektivnění procesů, které nás dostaly téměř na poslední místo na světě. Územní a pak znovu stavební řízení představují desítky závazných stanovisek, procesů a razítek a téměř vždy se v nich udělají nějaké formální chyby. Splnit zadání šlo jen změnami, které zruší prakticky vše, co známe. Cílem je integrace stavebního řízení do jednoho úřadu, s jedním procesem zakončeným jedním razítkem, které bude i v případě jakéhokoliv rozporu se soudním přezkumem "odbouchnuto" do jednoho roku. Dnes je to klidně i 10 let.

HN: V posledních letech se přijalo několik novel, přinesly zlepšení?

Dosavadní novely stavebního zákona stav spíše zhoršily a přispěly k právní nejistotě v této oblasti. Stavební zákon z roku 2006 je doslova prošpikován novelami, které přibývají tempem více než jedné ročně. Obávám se, že tento stav je již nereformovatelný. Předložený věcný záměr přináší natolik zásadní změny, že další novela nestačí.

HN: Jaká je šance, že se po vypořádání připomínek do záměru nevloudí změny a z revolučního zákona nevznikne paskvil?

Je třeba rozlišit vyhovění připomínkám, které mají své ratio a vycházejí z hlubokého poznání praxe v oboru. Těm je třeba vyhovět, neboť směřují ke zlepšení návrhu. Na druhé straně řada připomínek je motivována účelovými či jednostrannými zájmy připomínkových míst. Za odborný tým mohu pouze konstatovat, že nelze vyhovět všemu. Řada připomínek má potenciál rozvrátit celou koncepci. Jejich řešení bude i věcí politické odvahy.