Za pár měsíců to budou dva roky, co se Venezuelanka českého původu Beatriz rozhodla utéct z krizí zmítané země do Česka. Vyměnila plážové město na severu latinskoamerické země za malou vesnici u Ostravy. "Situace se neustále zhoršovala. Nebylo to těžké rozhodnutí, je to ale radikální změna," hodnotí Beatriz, která do tuzemska přišla společně s malým synem.
Beatriz, jejíž dědeček přišel z Československa do Venezuely po první světové válce, to neměla snadné. Zpočátku se ji příbuzní snažili přesvědčit, aby za oceán neodjížděla. Na jejich slova ale nedala. Stačilo pár měsíců a vše bylo jinak. I pro ně se postupně stala situace v rodné Venezuele neúnosnou a nakonec Beatriz do Česka následovali.
"Ve Venezuele ztrácíte čas věcmi, které v jiných zemích považujete za samozřejmost. Ztrácíte čas, protože nemáte elektřinu, nemáte vodu nebo musíte čekat ve frontách před supermarketem. Není to jako tady v Česku, kdy si můžete jen tak dojít do obchodu a nakoupit si. Nemáte čas si třeba přečíst knížku, vzdělávat se nebo jen tak odpočívat," vzpomíná na svůj dřívější život.
Beatriz poprvé přijela do Česka v roce 1993 jako turistka. Vrátila se sem zhruba po 20 letech, kdy se rozhodla více poznat zemi, odkud přijel do Venezuely její dědeček.
V červnu to budou dva roky, co se spolu se svým synem přestěhovala do malé vesnice u Ostravy, kde žije společně s českým přítelem. Její syn tu chodí do školy, Beatriz si našla práci a učí se česky.
Novou šanci v Česku vedle Beatriz a jejích příbuzných hledají i další lidé, jejichž prarodiče do Venezuely před lety prchli z Československa. Někteří přijíždějí stejně jako Beatriz na vlastní pěst, jiní využívají programu českého ministerstva vnitra, jenž krajanům s přesídlením pomáhá.
Lidé hledají jídlo v odpadcích
České krajany z kdysi bohaté latinskoamerické země vyhánějí prohlubující se hospodářské potíže a všudypřítomný nedostatek. "Venezuela prožívá hlubokou politickou, ekonomickou, sociální a humanitární krizi. V zemi chybí prakticky všechny základní potraviny, zboží každodenní potřeby a rovněž léky či lékařské ošetření," uvádí Miloš Sklenka, český velvyslanec v Kolumbii (velvyslanectví ČR v Bogotě pokrývá i Venezuelu, kde aktuálně český zastupitelský úřad není, pozn. red).
Upozorňuje, že události posledních dnů, kdy většina země zažívala obří výpadky elektřiny, celou krizi ještě zhoršují a přinášejí další oběti na životech. "Krajané odcházejí především kvůli těmto extrémně náročným životním podmínkám, jež se zhoršují den za dnem," vysvětluje Sklenka.
To byl i případ Beatriz. Když vozila syna do školy, vídala zoufalé Venezuelany, jak hledají potraviny v odpadcích. "Vždy čekají, až přijede popelářský vůz, aby tam mohli hledat jídlo. Jsou to lidé, kteří jsou normálně oblečení. Je vidět, že pracují, přesto se nedokážou uživit. Rodiny potřebují 300 dolarů (v přepočtu asi 6900 korun) měsíčně, aby pokryly jen výdaje na jídlo. Jenže minimální měsíční mzda je šest dolarů (zhruba 140 korun)," popisuje.
Stejné zkušenosti má čtyřicátník Petr, který se do Prahy přestěhoval společně s manželkou Julií. Jeho dědeček pocházel z Nového Bydžova a do Venezuely emigroval v 50. letech. "Celé dny přemýšlíte o tom, co budete jíst. Přežíváte ze dne na den. Vše, co jsem vydělal, jsem vydal jen za jídlo na dnešek. Nemáte žádnou vizi, že byste si třeba jednou mohli koupit jiné auto nebo dům. To nejde," vypráví Petr.
Návrat z Venezuely
Co se dočtete dál
- Jak Čechům ve Venezuele pomáhá tamní české velvyslanectví a kolik krajanů vlastně v zemi je?
- Jak funguje výměnný obchod s potravinami?
- A jakým způsobem pomáhá Madurově režimu vysoká zločinnost?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
