Mimochodem Davida Klimeše: Už jste nakaženi moderní měnovou teorií? Stále více lidí na světě na ni slyší

Minulý týden byl v Brně jeden z nejnebezpečnějších lidí dneška. Pokud se jeho myšlenkám dostane širší pozornosti − a k tomu nyní vše směřuje −, skončí svět, jak jsme ho znali.

Politický diktátor? Byznysový predátor? Ne. Larry Randall Wray je americký profesor ekonomie z Kansaské univerzity a v Brně se nedopustil ničeho extrémnějšího, než byla přednáška na Masarykově univerzitě. Ale jeho myšlenky, které už roky propaguje a kvůli kterým je roky vysmíván, nabývají na síle na obou stranách Atlantiku. Za nudně znějícím označením moderní měnová teorie se ve skutečnosti skrývá kompletní převrat toho, jak se díváme na peníze, dluh a roli státu i centrálních bank. "Kritici vytahují pořád ty samé lži, které se o MMT říkají od začátku. Že to způsobí hyperinflaci, že je to šílené, že se vlády stanou nesolventními," vyjmenovává mi Wray obvyklé námitky a sebevědomě dodává: "Ve skutečnosti MMT přežije každou legitimní kritiku."

Léta výsměchu a hvězdná hodina

V únoru vyšla učebnice s jednoduchým a nudným názvem Macroeconomics, která se ale asi brzo stane biblí pro mnoho levicovějších politiků a poblázní nejednoho studenta ekonomie v Americe i Evropě. Za učebnicí, která je vlastně sumářem toho, kam progresivní ekonomové v odboji proti mainstreamu došli, stojí hlavní jména současné MMT William Mitchell, Martin Watts a právě Randall Wray. "Rozvíjíme MMT už asi 25 let. Postupně to nabralo dost pozornosti, speciálně po velké finanční krizi a zcela nedávno po podpoře od Bernieho Sanderse či Alexandrie Ocasio-Cortezové," vysvětluje Wray.

Vysvětlit MMT není vůbec nic lehkého (ať už se na konci MMT nakazíme, nebo si z posledních sil ubráníme selský rozum). Nobelista Paul Krugman MMT příhodně popsal jako cavinball, což je hra z komiksu Calvin and Hobbes, kde hráči průběžně mění pravidla, aby vyhráli. To je přesné. A mnohé o MMT říká i to, že vyhlášení progresivisté jako právě Krugman či Larry Summers prohlašují, že MMT je příliš i na ně.

S tímto popisem Wray vlastně nemá problém. Jak už napsal v jedné předchozí knize: "MMT je popis, je to teorie, je to přístup. Vede k sadě politických doporučení pro svět, ve kterém skutečně žijeme. Uznává problémy a snaží se je řešit. MMT věří, že nejprve je třeba věci pochopit.

Kritici MMT na to jdou jinak. Chtějí politiku pro svět, který nikdy neexistoval a který ani existovat nemůže." Uf. Tak teď už asi každý tuší, že to bude ostré. A taky že je. Základní spor příznivců MMT s mainstreamem je o samotnou povahu peněz. Měna je pro radikály jen veřejnou komoditou úzce spjatou s autoritou státu. Z toho plyne dalekosáhlý závěr. Pokud si stát osvojí značné sebevědomí a má vlastní měnu, pak v konečném důsledku nemůže zbankrotovat dluhem ve své měně. MMT úplně otáčí koloběh peněz. Stát nemusí vybírat daně, aby měl na placení veřejných statků.

Naopak stát daněmi dává penězům hodnotu, a může tak teoreticky v jakékoliv výši platit veřejné statky (podobně sektorově otáčí logiku například i u bankovních úvěrů a vkladů). To je tak radikální, že prší odsudky od nejrůznějších celebrit − zmíněný Summers to označil za "vúdú ekonomiku". Logickou námitkou je − a co inflace, když keynesiánský intervencionismus vygradujete do takového zjednodušení? Chcete hyperinflaci? Na to ale příznivci MMT odpovídají: Ne, nechápete nás. Od toho jsou právě daně. Inflace se dá kontrolovat zvyšováním daní, případně dluhopisy.