České odmítání eura je iracionální. Slováci ho zavedli před největší krizí v moderních dějinách, a přesto má podporu většiny lidí, říká ekonom Lacina

Ekonom Lubor Lacina, který zkoumá otázky evropské hospodářské integrace, vedl před 12 lety skupinu autorů sborníku Euro: ano/ne. Dosud jde o jednu z hlavních studií zkoumajících dopady případného přijetí eura na českou ekonomiku.

Práce, která mimo jiné vznikala jako vodítko pro vládu, konstatovala, že se ani s přijetím eura, ani s pokračujícím používáním koruny nepojí žádné významné náklady nebo rizika.

Na tomto závěru se podle Laciny nic nezměnilo ani s finanční krizí po roce 2008. V rozhovoru pro HN upozorňuje, že přijetí eura je věc především politická a Česko by se mělo připojit do klubu zemí používajících společnou měnu.

HN: Euro letos slaví 20 let existence. Byl podle vás projekt společné měny zatím úspěch, či nikoliv?

První dekáda byla úspěšná. Ještě v roce 2008 byla publikována celá řada studií s pozitivním hodnocením eura. Po roce 2008 se však ukázaly všechny nedostatky společné měny, na začátku projektu skryté.

Šlo hlavně o reálné posilování eura v okrajových zemích eurozóny, pokles konkurenceschopnosti v zemích, kde nominální mzdy rostly rychleji než v Německu, nezodpovědnou fiskální politikou, absenci reforem na trhu práce. I přes všechny dnes již známé problémy můžeme jen spekulovat, jak by situace vypadala, kdyby euro nevzniklo. Nedošlo by − podobně jako během krize po roce 1929 − k politice "poškoď svého souseda"? Tedy devalvacím národních měn, aby si tím jednotlivé státy posílily vlastní konkurenceschopnost? Nezpůsobily by národní měny během krize ještě větší problémy než euro?

HN: Častý argument odpůrců eura, například ekonomů kolem exprezidenta Václava Klause, bývá, že eurozóna je za posledních 20 let nejpomaleji rostoucí částí vyspělého světa.
Euro mělo být nástrojem prosperity a mělo podporovat růst. Jak se na tento argument díváte?

Ekonomický růst je jedním z nejsložitějších ukazatelů a nelze jasně oddělit tisíce vlivů, které na něj působí. Nevýhodou ekonomie oproti přírodním vědám je, že těžko může experimentovat.

Všechny studie pokoušející se kvantifikovat přínosy eura nebo popsat, jak by se ekonomiky vyvíjely bez eura, působí velmi naivně. Nedokážeme říci, zda by při krizi například kvůli devalvacím národních měn nedošlo k ještě většímu chaosu.

HN: Odpůrci eura poukazují na to, že jedno nastavení úrokových sazeb nemůže vyhovovat všem v tak různorodém společenství ekonomik, od Španělska až po Německo. Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl říká: Eurozóna je rodina, kde všichni nakonec mají pocit nějaké nespravedlnosti. Není tohle zásadní slabina?

Tento argument není zcela férový. V měnových uniích nikdy nemáte zcela identické ekonomiky. Podívejte se na USA, kde dolar používají dlouhodobě bez problémů tak rozdílné státy, jako je Kalifornie, s ekonomikou založenou na technologiích, a Iowa, kde hospodářství tvoří především zemědělství. Hlavní je, zda členové měnové unie jsou solidární například v podobě transferů v rámci federálního rozpočtu nebo zda jsou ochotni provádět reformy posilující takzvané automatické vyrovnávací mechanismy, jako je třeba mobilita pracovní síly.