Šíření rasové nenávisti podle zprávy dominuje SPD

V šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo loni v Česku hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2018 to uvedlo ministerstvo vnitra. Podle dokumentu zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura řekl, že zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD.

Sněmovní hnutí SPD je podle zprávy nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti. "Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům," uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.

Okamura tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. "Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá," řekl Okamura. SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.

U Okamury a dalších členů hnutí bylo možné zaznamenat i protiromské projevy, dodává vnitro. "Policisté v průběhu roku prověřovali a odložili trestní oznámení na poslance Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera." V případě Roznera a jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku sněmovna v březnu rozhodla, že poslance ke stíhání nevydá.

Při uprchlické krizi podle zprávy vzniklo několik uskupení, která spojovala různorodé osobnosti nastolující často nesourodá témata. "Jedinými spojovacími prvky byly odpor k imigrantům či muslimům a kritika údajně upadající západní civilizace," stojí v dokumentu. Význam těchto subjektů podle vnitra s vyčerpáním tématu migrace v roce 2018 upadal, navíc se v nich vyskytly osobní animozity.

Pravicové extremistické skupiny se podle zprávy loni soustředily na neustálé opakování nenávistných klišé, která doplňovaly kritikou Evropské unie, NATO či liberální demokracie. "Hlavní subjekty, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie, nepředstavují přímé ohrožení demokracie. Absence konkrétního politického programu a jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách," uvádí zpráva. Riziko vidí v excesech jednotlivců.

Stagnaci podle zprávy zažily i domobranecké skupiny, jež nepředstavují riziko pro demokracii.