Musíme být ostražití. Pokud se vláda s trestně stíhaným premiérem pustí do změn v justici, může ohrozit její důvěryhodnost, říká Bradáčová

Co to znamená, když do čela ministerstva spravedlnosti nastoupí Marie Benešová, už pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová jednou zažila. Když se v roce 2013 stala Benešová členkou úřednické vlády Jiřího Rusnoka, bylo zřejmé, že obě dámy nejsou zrovna naladěné na stejnou notu. Osobně, ale ani odborně. V názorech na reformu státního zastupitelství se spíše rozcházely. Nyní se obě setkávají ve staronových rolích podruhé.

V situaci, kdy ministryně Benešová přichází s návrhy na významné změny v justici a zároveň se proti ní už třetí týden v řadě svolávají demonstrace v ulicích, varuje Bradáčová před zásahy do státních zastupitelství a soudů. Za odstrašující příklad dává Polsko či Maďarsko, kde vládní strany dostaly justici pod svoji politickou kontrolu. Přiznává také výhrady k tomu, aby změny prosazovala vláda, v jejímž čele sedí trestně stíhaný premiér.

HN: Ministr spravedlnosti je nejvlivnějším právníkem v zemi, řekla jste před půlrokem v rozhovoru pro měsíčník Právní rádce. Kterou z ministrových pravomocí považujete za nejdůležitější?

Ve vztahu ke státnímu zastupitelství je to určitě možnost ovlivňovat personální politiku. Možnost vlivu na personální obsazení je v první řadě ve vztahu k hlavě státního zastupitelství, nejvyššímu státnímu zástupci. Bez návrhu ministra spravedlnosti ho nemůže vláda ani jmenovat, ani odvolat. Rozhodnutí ministra je naprosto klíčové. Ministr spravedlnosti také jmenuje a případně odvolává i všechny další vedoucí státní zástupce. Rozhoduje také o trvalém překládání státních zástupců. To znamená, že jeho vliv na personální politiku v rámci státního zastupitelství je zcela klíčový.