Když Jiří Matas začal v 80. letech studovat umělou inteligenci na ČVUT v Praze, měl jen hodně vágní představu o tom, co se za tímto pojmem skrývá. Narazil tehdy na slavnou knihu Gödel, Escher, Bach amerického vědce Douglase Hofstadtera, která propojuje témata jako umělá inteligence, vědomí či formální logické systémy. Toto mimořádné dílo mu ukázalo souvislosti s jinými obory a hloubku některých problémů.
"Lákalo mě, že v oblasti umělé inteligence byla řada problémů, kde nikdo neměl tušení, jak na to," vzpomíná špičkový světový výzkumník v oblasti umělé inteligence, přesněji strojového učení a zpracování vizuálních dat, jak se dostal ke "svému" oboru.
V roce 1987 se přidal k malé skupině výzkumníků a doktorandů na katedře kybernetiky, a když se po Listopadu otevřela možnost udělat si doktorát na univerzitě v Surrey ve Velké Británii, bylo o další dráze profesora Matase rozhodnuto.
Ještě na vás čeká 70 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.