Velká Británie má nového premiéra − Boris Johnson včera vystřídal Theresu Mayovou. Bývalý ministr zahraničí a starosta Londýna se stal šéfem vlády poté, co ho svým předsedou zvolili členové vládní Konzervativní strany. Podle britských pravidel se ministerským předsedou automaticky stává lídr nejsilnější parlamentní strany. K nástupu do úřadu nepotřebuje požádat Dolní sněmovnu o vyslovení důvěry.
◼ Británie žije brexitem. Otázka, jakým způsobem odejít z Evropské unie, v posledních třech letech dominuje tamní politice. Johnson mluví i o podpoře školství nebo snížení daní, brexit je ale klíčový.
◼ Johnson slíbil, že Spojené království přestane být členem EU 31. října. Podle něj přes to nejede vlak – možný další odklad brexitu opakovaně vyloučil.
◼ Tvrdí, že se s EU domluví na změně podmínek současné dohody o vystoupení, která je podle něj pro Británii nevýhodná. Země unie to ale vyloučily.
◼ V tom případě je Johnson ochoten k "divokému" brexitu, tedy zcela bez dohody, byť by to poškodilo ekonomiku. Část jeho vlastních poslanců mu ale kvůli tomu hrozí vzpourou.
Klíčovým problémem jeho vlády bude brexit − Spojené království by mělo z Evropské unie odejít 31. října. "Vláda musí dovést brexit do konce," prohlásil Johnson po nástupu do funkce. Zopakoval svůj slib, že Británie z EU vystoupí 31. října, "děj se co děj."
Sám Johnson v referendu v roce 2016 vedl kampaň odpůrců britského členství v EU. Brzy poté se stal velkým kritikem tehdejší premiérky Mayové − podle něj s unií dojednala nevýhodné podmínky brexitu. Johnson je teď chce změnit, navzdory tomu, že to státy EU, včetně Česka, označují za vyloučené.
Část Johnsonovy Konzervativní strany ale brexit bez dohody riskovat nechce. Není tak jasné, jestli se premiérovi jeho záměry podaří prosadit. Podle pozorovatelů je nyní země v nejhlubší politické krizi od druhé světové války. Podle historika Anthonyho Seldona od té doby žádný premiér "nezdědil tolik politické nestability, když zároveň musí učinit tak zásadní rozhodnutí ohledně budoucnosti země."
