Ředitele škol zavalily papíry, v práci tráví celé léto. Musí dohlížet i na rekonstrukce umyvadel

Poslední prázdninový pátek je v Základní škole Mikulovice u Pardubic ticho. Chodbou se rozléhají jen kroky ředitele Martina Lukeše, který ještě naposledy kontroluje, zda je všechno připraveno na příchod stovky dětí, jež se už v pondělí nahrnou do lavic. Poslední týden spolu s učiteli připravoval rozvrhy, objednával sešity a učebnice, zdobil školu. Největší radost mu však dělá pohled na téměř prázdný pracovní stůl v ředitelně. "No jo, jenže kdybyste přijela v pondělí, už by tu zas byla spousta papírů," říká Lukeš a rukama naznačuje plnou desku pracovního stolu.

V čele menší základní školy stojí Lukeš už devatenáct let. Za tu dobu si zvykl, že pro něj práce s posledním dnem školního roku nekončí. Na rozdíl od učitelů, kteří mají většinu léta volno, musí do práce i během července a srpna. Má sice nárok na čtyřicet dnů dovolené, ve skutečnosti ale musel o prázdninách dvacetkrát zajet do školy. Posílal výplaty učitelům i nepedagogickým pracovníkům, psal zprávu pro úřady o tom, jak se škole dařilo v uplynulém roce, nebo ji chystal na nový školní rok. Kromě toho všeho ještě musel dohlížet na rekonstrukci toalet a umyvadel ve třídách.

"Ředitel běžně musí zastávat pozici opraváře, ekonoma, sekretáře, stavbyvedoucího, diplomata, manažera i právníka. To by ale neměl dělat. Má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas," poukazuje Lukeš na to, že od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování. Administrativa přibývá s každým dalším nařízením − ať už se jedná o inkluzi, tedy společné vzdělávání dětí s různými potřebami, o povinnost vytvářet školní vzdělávací plány nebo třeba o žádosti o peníze z evropských dotací. "Postupně se toho nabalovalo čím dál víc. Dnes je toho tolik, že nic tak zatěžujícího jsem za celých devatenáct let nezažil," říká Lukeš.

Není sám, komu přemíra papírování vadí. V Analýze výzev vzdělávání v ČR, kterou zpracovali sociologové a analytici Daniel Prokop a Tomáš Dvořák pro Nadační fond Eduzměna, se píše, že 75 procent veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení.

Řeší administrativu, zabývají se rozpočtem školy, sledují nové zákony, sestavují organizační řád, organizují práci učitelů, jednají s rodiči i zřizovatelem. Navíc připravují školní akce, vyřizují smlouvy s pracovníky nebo jejich nemocenské, shánějí za ně náhradu, když nemohou třeba kvůli nemoci vyučovat.

A samozřejmě také několik hodin týdně ředitelé učí. Konkrétně Lukeš pracuje s žáky devět hodin, záleží však na velikosti školy a naplněnosti pedagogického sboru. Papírování, které učitelé často zmiňují jako důvod, proč se jim nechce do vedení školy, věnují ředitelé kolem dvanácti procent pracovní doby. Ukázala to anketa Asociace ředitelů základních škol ČR.

Pokračování textu na stránkách projektu Chytré Česko