Warren Buffett je i ve svých 90 letech pro řadu byznysmenů inspirací. Navzdory tomu, že už se mu tolik nedaří

Kolem amerického finančníka Warrena Buffetta se téměř za 50 let jeho působení v čele investiční společnosti Berkshire Hathaway vytvořila legenda. Třetí nejbohatší člověk planety, který má podle žebříčku časopisu Forbes majetek v hodnotě 82 miliard dolarů, ovlivňuje investiční komunitu svými pravidelnými dopisy akcionářům. On sám je vzorem pro řadu českých a slovenských milionářů, kteří se snaží investovat podobně jako on. Nebo si alespoň koupí a přečtou knihy, které Buffett pravidelně doporučuje.

"Většinou sedím v kanceláři a celý den si čtu," popsal Buffett v jednom rozhovoru svůj pracovní den, což v praxi znamená, že zvládne každý den přečíst několik set stran informací a faktů. Jeho největší síla je však ve schopnosti je vyhodnotit, což je základem hodnotového investování založeného na nákupu podhodnocených akcií. Tedy ve schopnosti vidět to, co jiní nevidí. I díky tomu se Buffettovi podařilo vybudovat investiční skupinu, která spravuje portfolio firem a podílů v nich v hodnotě přes 200 miliard dolarů.

"Buffettovi se dlouho dařilo překonávat trh, nejlepší výsledky měl v 70. a 80. letech. V posledním desetiletí už tolik úspěšný není, protože jeho Berkshire Hathaway je moc velká, a tudíž už trh těžko překonává. Navíc investování do hodnotové anomálie poslední dobou nevychází, protože trh nadhodnocuje akcie a momentum velkých firem, a to nejen těch technologických," říká Jan Pravda, investor a zakladatel společnosti Pravda Capital. Podle něj se Američanův přístup může vyplatit ve chvíli, kdy trh opět spadne, protože nejlepší výsledky měl Buffett vždycky v medvědí fázi trhu, tedy při poklesu akciových indexů.

Stálou důvěru lidí ve finančníka zatím potvrzuje hodnota akcií. Ta nyní dosahuje 315 tisíc dolarů za kus, přičemž v roce 1980 při uvedení na burzu začínaly na necelých 300 dolarech. Růst jejich ceny byl tak velký, že Berkshire Hathaway v roce 1996 musela uvést na trh další emisi akcií, které si opět mohli dovolit i drobní investoři. Jejich momentální cena je 212 dolarů, což je devětkrát více než při uvedení na trh.

Desetiletí investic

Warren Buffett se narodil v roce 1930 ve městě Omaha, které je centrem zemědělského státu Nebraska. Syn amerického kongresmana si první akcie koupil už v 11 letech a o dva roky později vyplnil svoje první daňové přiznání. Velký náskok před ostatními získal díky studiu financí na Kolumbijské univerzitě, která sídlí jen několik ulic od centra amerického finančního světa Wall Street a patří dodnes k nejprestižnějším institucím poskytujícím ekonomické vzdělání. V New Yorku učil Buffetta profesor a zakladatel hodnotového investování Benjamin Graham, jehož knihu Inteligentní investor považuje Buffett dodnes za nejdůležitější knihu, jakou kdy četl.

S Grahamem, který byl sám velmi úspěšným investorem, Buffett několik let spolupracoval, dokud v roce 1956 neodešel na penzi. Potom si Buffett založil vlastní firmu, která v roce 1962 koupila část akcií textilní továrny Berkshire Hathaway. Nepříliš úspěšnou investici do textilní výroby, které se chtěl zbavit, později označil za největší omyl, jaký udělal. Zůstalo mu po ní ale jméno. Místo textilu, který továrna definitivně přestala vyrábět v 80. letech, se z této značky stal jeden z největších investičních fondů, který začal svůj vzestup vstupem do pojišťovnictví. To dodnes patří k Buffettovým oblíbeným oborům.

Podle Daniela Gladiše z investičního fondu Vltava, který vlastní "áčkové" akcie Berkshire Hathaway, patřily pojišťovny a banky vždycky k základu Buffettova portfolia. S více než deseti procenty je třeba největším akcionářem Bank of America, jejíž akcie začal americký finančník nakupovat v roce 2011. Drží i desetinu další banky Well Fargo, která patří ve Spojených státech do "velké čtyřky". Výrazně investuje také do energetiky, kde věří obnovitelným zdrojům, nebo do retailově orientovaných společností. Stálicí jsou pro Berkshire Hathaway akcie Coca-Coly, které drží už přes 30 let.

Warren Buffett se zaměřuje především na obory, které se dlouhodobě tolik nemění, což vysvětluje jeho opatrnost k technologickým titulům, kde se lídr trhu může velmi rychle stát poraženým. Jeho neochota investovat do technologií, kterým, jak sám přiznává, moc nerozumí, prospěla během internetové bubliny v letech 2000 až 2002, kdy se akciový index S&P 500 propadl skoro o polovinu, zatímco Berkshire Hathaway dosáhla zisku 28 procent.

Tento postoj k technologickým titulům ale není kategorický: vůbec nejhodnotnějším aktivem v držení jeho investiční skupiny je momentálně více než pětiprocentní podíl ve firmě Apple. Podíl má hodnotu přes 60 miliard dolarů, tedy téměř čtvrtiny všech akcií v držení Berkshire Hathaway.

Jednou z věcí, na niž si Warren Buffett v posledních letech stěžuje, je nedostatek investičních příležitostí. Berkshire Hathaway má díky dividendám z firem a příjmům z desítek podniků, které zcela kontroluje, k dispozici obrovskou hotovost 120 miliard dolarů. "Doufáme, že v příštích letech za volné peníze nakoupíme podniky, které bude Berkshire dlouhodobě vlastnit. Naděje, že se tak stane v nejbližší době, je však nízká: ceny požadované za firmy, jež by stály za nákup, jsou obrovské," stěžoval si Buffett v posledním dopise pro akcionáře.

Podle něj vyhnaly ceny firem nahoru private equity fondy, které financují svoje akvizice na dluh. Dalším důvodem jsou pak stále nízké úrokové sazby. Zároveň si Buffett v rozhovoru posteskl, že kdyby pracoval s jedním milionem dolarů, dokázal by na jeden dolar za rok bez problémů vydělat 50 centů.

Posledním opravdu velkým nákupem z Buffettovy strany bylo v roce 2015 získání společnosti Precision Castparts. Za výrobce aerodynamických odlitků pro letecký a obranný průmysl tehdy Berkshire Hathaway zaplatila 32 miliard dolarů. Posun v Buffettově myšlení znamenalo letošní vyjádření v rozhovoru pro Finacial Times, kde prohlásil, že Berkshire Hathaway bude investovat velké sumy za hranicemi.

Jednou z možností, jak volnou hotovost použít, byla nedávná půjčka deseti miliard dolarů ropné firmě Occidental Petroleum. Buffetovy peníze jí pomohly přeplatit jiný ropný gigant Chevron při soupeření o koupi společnosti Anadarko, jež je významným těžařem na břidlicových polích v Texasu. Buffettovy peníze, které jsou výhodně úročené, byly pro přeplacení Chevronu rozhodující.

Naopak nejvíce nepovedená investice Berkshire Hathaway z poslední doby je spojená s potravinářským koncernem Kraft Heinz, kde Buffett drží téměř 27 procent. Potravinářská firma musela loni odepsat přes 15 miliard dolarů, což ji dostalo do hluboké ztráty. Buffett má ve firmě spolu s brazilskou investiční skupinou 3G Capital nadpoloviční většinu.

Dědictví po Buffettovi

Do důchodu se americký finančník, kterému příští rok bude 90 let, zatím rozhodně nechystá. Stejně jako jeho dlouholetý spolupracovník a viceprezident Charlie Mun­ger, kterému je dokonce 95 let. Na dobu bez Buffetta se ale zároveň Berkshire Hathaway cíleně připravuje.

"Už je vybraný jeho nástupce, jímž je Greg Abel, který řídí Berkshire Hathaway Energy, byť to oficiá­lně ještě nebylo potvrzeno. Buffett má dobrý čich na lidi a Berkshire může bez problémů fungovat bez něj. Mají také velmi decentralizovanou strukturu řízení a méně než 30 zaměstnanců, kteří na celý holding dohlížejí z centra," říká Daniel Gladiš z investičního fondu Vltava.

Kromě předání firmy Buffett vyřešil i to, kdo zdědí jeho vlastní majetek, který za desetiletí nashromáždil. Už od roku 2006 dostává každoročně pět procent jeho majetku Nadace Billa a Melindy Gatesových. Po jeho smrti na ni připadne celý, kromě peněz na zabezpečení jeho dětí. Peníze dává i dalším charitám. Spolu s Billem Gatesem je navíc Warren Buffett autorem výzvy světovým miliardářům, aby polovinu svého majetku dali na dobročinné účely.

"Buffett si charitou nevykupuje svoje minulé hříchy. Proto je uvěřitelný. Nebojí se jako investor ani politicky angažovat, ať už nyní v kritických komentářích proti Trumpovi nebo v 70. letech, když jako investor podpořil v době Watergate deník Washington Post," připomněl Jan Pravda jeho 40 let trvající investici, která tehdy deníku v době, kdy ho opouštěli inzerenti, výrazně pomohla.

V přístupu zakladatele Berkshire Hathaway k penězům je důležitá ještě jedna věc. Buffett nemá potřebu dávat okázale najevo, že je bohatý, což asi nejlépe dokládá to, že stále žije v domě, který si v roce 1958 koupil ve městě Omaha za tehdejších 31 500 dolarů. Jeho plat v Berkshire Hathaway je pak pouze 100 tisíc dolarů ročně, což je v porovnání s platy a odměnami manažerů řady investičních fondů až směšné.

Podle Jana Pravdy je dnes zbytečné Warrena Buffetta slepě kopírovat a papouškovat jeho názory. "Všichni investoři by se ale měli držet jeho nadčasového odkazu: analyzovat poctivě, ale jinak než ostatní."

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.