Mamutí "zlatá horečka" ničí pravěká místa na Sibiři

V Rusku sice sloni nikdy nežili, přesto Rusko už od carských dob patří k největším vývozcům slonoviny na světový trh. V současnosti, kdy ve světě platí zákazy obchodovat se slonovinou, se z Ruska každý rok jen podle oficiálních údajů vyveze více než 120 tun mamutích klů, upozornil server Sibir.Realii. Rubem této "zlaté horečky" se ale jeví "paleontologická apokalypsa" v podobě ničení pravěkých sídel a nalezišť.

"Zlatá horečka" okolo sibiřské mamutoviny, kterou rozpoutaly právě světové zákazy obchodu se slonovinou, se dá snadno pochopit: kvalitní mamutí kel se prodává za více než 30 tisíc rublů, tedy zhruba 11 tisíc korun, za kilogram, a to jeho váha dosahuje 100 kilogramů. Jeden nález tak může vynést více než tři miliony rublů. Avšak mamutí kly se obvykle nacházejí v páru.

Velkou část exportu carské "slonoviny" podle serveru nepředstavovaly mamutí kly, vykopané z věčně zmrzlé půdy, ale kly mrožů. V současnosti, kdy se Rusko znovu uchází o postavení "domoviny slonů", se více než 90 procent všech nalezených mamutích klů vyváží do Číny. Slouží přitom jako užitný či ozdobný materiál k výrobě uměleckých i dalších předmětů. Mít zábradlí nikoliv ze zlata, ale ze slonoviny se mezi čínskými boháči považuje za věc prestiže. Naprostá většina nalezišť se nachází v Jakutsku.

Vedle mamutích klů se z půdy v Jakutsku dobývají také rohy vyhynulých nosorožců srstnatých. Rohy nosorožců patří k nejdražším věcem na světě, cena jednoho gramu se šplhá až k 170 dolarům, to je v přepočtu asi 3900 korun. Používá se především v tradiční čínské medicíně jako prostředek proti impotenci či látka zlepšující potenci.

Lov na nosorožce je po celém světě zakázán, a tak cena suroviny z pravěkého rohu může dosahovat až 100 milionů rublů, tedy asi 36 milionů korun. U "zlatokopů" přímo na nalezišti ale stojí tři až pět milionů rublů, zhruba jeden až 1,8 milionu korun. K závratné ceně se roh vyšplhá až přirážkami všemožných prostředníků, kteří dokážou zboží přepravit, zlegalizovat a vyvézt do ciziny. Dělníci si za sezonu mohou vydělat dvě stě tisíc až půl milionu rublů (asi 200 tisíc korun).

"Zlatokopy" zajímají jen kly a rohy nosorožců, všechny ostatní nálezy z pravěku, které by mohly obohatit muzejní sbírky, fakticky znehodnotí, protože jejich přeprava do civilizace by byla příliš nákladná. Anebo je rozprodají do soukromých sbírek. V honbě za nálezy se ničí celé hory a kopce, protože se používá pump k rozpuštění zmrzlé půdy. Vědci varují, že tímto způsobem budou za pár let nenávratně zničena někdejší nejsevernější položená sídla pravěkých lidí.

"Naleziště Junnjugen je jedinečné množstvím ostatků zvířat z epochy pleistocénu. Každý z nálezů by mohl pomoci lépe chápat tehdejší ekosystém. Jenže oni tam těží naprosto barbarským způsobem a za pár let bude toto místo zcela ztraceno pro vědu," říká Artemij Gončarov, profesor Severozápadní státní lékařské univerzity. Vědci navrhují vyhlásit naleziště za geologickou památku, což by ho mohlo zachránit.