V Rusku sice sloni nikdy nežili, přesto Rusko už od carských dob patří k největším vývozcům slonoviny na světový trh. V současnosti, kdy ve světě platí zákazy obchodovat se slonovinou, se z Ruska každý rok jen podle oficiálních údajů vyveze více než 120 tun mamutích klů, upozornil server Sibir.Realii. Rubem této "zlaté horečky" se ale jeví "paleontologická apokalypsa" v podobě ničení pravěkých sídel a nalezišť.
"Zlatá horečka" okolo sibiřské mamutoviny, kterou rozpoutaly právě světové zákazy obchodu se slonovinou, se dá snadno pochopit: kvalitní mamutí kel se prodává za více než 30 tisíc rublů, tedy zhruba 11 tisíc korun, za kilogram, a to jeho váha dosahuje 100 kilogramů. Jeden nález tak může vynést více než tři miliony rublů. Avšak mamutí kly se obvykle nacházejí v páru.
Velkou část exportu carské "slonoviny" podle serveru nepředstavovaly mamutí kly, vykopané z věčně zmrzlé půdy, ale kly mrožů. V současnosti, kdy se Rusko znovu uchází o postavení "domoviny slonů", se více než 90 procent všech nalezených mamutích klů vyváží do Číny. Slouží přitom jako užitný či ozdobný materiál k výrobě uměleckých i dalších předmětů. Mít zábradlí nikoliv ze zlata, ale ze slonoviny se mezi čínskými boháči považuje za věc prestiže. Naprostá většina nalezišť se nachází v Jakutsku.
Vedle mamutích klů se z půdy v Jakutsku dobývají také rohy vyhynulých nosorožců srstnatých. Rohy nosorožců patří k nejdražším věcem na světě, cena jednoho gramu se šplhá až k 170 dolarům, to je v přepočtu asi 3900 korun. Používá se především v tradiční čínské medicíně jako prostředek proti impotenci či látka zlepšující potenci.
Lov na nosorožce je po celém světě zakázán, a tak cena suroviny z pravěkého rohu může dosahovat až 100 milionů rublů, tedy asi 36 milionů korun. U "zlatokopů" přímo na nalezišti ale stojí tři až pět milionů rublů, zhruba jeden až 1,8 milionu korun. K závratné ceně se roh vyšplhá až přirážkami všemožných prostředníků, kteří dokážou zboží přepravit, zlegalizovat a vyvézt do ciziny. Dělníci si za sezonu mohou vydělat dvě stě tisíc až půl milionu rublů (asi 200 tisíc korun).
"Zlatokopy" zajímají jen kly a rohy nosorožců, všechny ostatní nálezy z pravěku, které by mohly obohatit muzejní sbírky, fakticky znehodnotí, protože jejich přeprava do civilizace by byla příliš nákladná. Anebo je rozprodají do soukromých sbírek. V honbě za nálezy se ničí celé hory a kopce, protože se používá pump k rozpuštění zmrzlé půdy. Vědci varují, že tímto způsobem budou za pár let nenávratně zničena někdejší nejsevernější položená sídla pravěkých lidí.
"Naleziště Junnjugen je jedinečné množstvím ostatků zvířat z epochy pleistocénu. Každý z nálezů by mohl pomoci lépe chápat tehdejší ekosystém. Jenže oni tam těží naprosto barbarským způsobem a za pár let bude toto místo zcela ztraceno pro vědu," říká Artemij Gončarov, profesor Severozápadní státní lékařské univerzity. Vědci navrhují vyhlásit naleziště za geologickou památku, což by ho mohlo zachránit.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist