Češky jsou téměř nejhůře placené ženy v EU. Už 20 let dostávají o pětinu méně než muži

Stejná práce, ale odlišná suma na výplatní pásce. I na naprosto totožných pozicích panují výrazné rozdíly ve výdělcích mužů a žen. V průměru si ženy v Česku vydělají asi o pětinu méně než muži. Podle dat Eurostatu jsou na tom v Evropské unii hůř už jen Estonky.

Takzvaný gender pay gap přitom v tuzemsku za posledních 20 let stagnuje. Aby se situace zlepšila, musí se podle expertů změnit nejen přístup zaměstnavatelů, ale také rodinná politika.

"Nižší příjmy u žen zvyšují riziko chudoby i malých důchodů a negativně ovlivňují životní úroveň celých rodin včetně dětí," říká Lenka Simerská, která má na starosti projekt ministerstva práce a sociálních věcí 22 % k rovnosti.

Největší rozdíl je u vysokoškoláků, kde ženy berou o třetinu méně než muži, tedy v průměru o 15 tisíc korun měsíčně. Nejvyšší gender pay gap je ve vysoce kvalifikovaných profesích jako peněžnictví a v oborech, kde převažují muži. Nižší je ve veřejné správě, dopravě či školství a v oborech s obecně nízkými mzdami, kde působí více žen.

Na stejných pozicích v soukromé sféře si muži vydělají v průměru o 11 procent víc a ve veřejné sféře v průměru o pět procent víc než ženy, a to i přesto, že tam jsou tabulkové platy.

Obcházení tabulek je běžné

Třeba ve školství či sociálních službách, kde je hodně žen, je podle odborové právničky Šárky Homfray obvyklá snaha udržet muže obcházením tabulek: "Můžou se jim výhodněji posuzovat roky započitatelné praxe nebo přidávat do popisu práce činnosti jen pro zvýšení platové třídy. Nezřídka dostávají více na osobním příplatku a odměnách."

Jak upozorňuje advokátka Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilimková Dudák & Partners, diskriminace na základě pohlaví patří podle výzkumů mezi nejčastější formy diskriminace na pracovišti.

Infografika: Ženy berou o pětinu méně než muži. Už 20 let rozdíl neklesá

"Obranou může být stížnost inspektorátu práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše milionu korun, nebo žaloba na zaměstnavatele," uvádí Valentová.

Nůžky v příjmech mužů a žen se nejvíc rozevírají s příchodem rodiny. "Mateřství je na trhu práce považováno za handicap, zatímco otcovství za benefit. Muže staví do role živitele a dle těchto stereotypů do značné míry funguje přijímání na pracovní pozice, povyšování, propouštění a odměňování," upozorňuje Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

V Česku nejčastěji zůstávají ženy s dítětem doma tři a někdy i čtyři roky, což vede k propadu mezd i pracovních příležitostí po návratu z rodičovské dovolené. Podle Křížkové je proto potřeba zlepšit podmínky pro kombinaci práce a péče o děti.

"Rodiče mají problém sehnat dostupná a kvalitní předškolní zařízení zejména pro děti do tří let. Chybí dostatek dobře placených zkrácených a flexibilních úvazků i podpora otců podílet se na péči o děti. To se musí změnit," říká Křížková.

Rozdíly ve výdělcích se ale objevují i u bezdětných lidí. Souvisí to i s tím, že ženy si říkají o méně peněz než muži. Podle průzkumu společnosti Universum studentky už v první práci očekávají o 6000 korun nižší výdělek než studenti.

"Ženy se často podceňují. Mnohdy také nemají představu, o jakou odměnu si mají říct. Češi o penězích příliš nemluví a ani uvnitř firem lidé nevědí, za jakých podmínek mohou finančně růst. Ženy proto potřebují zjistit, kolik se reálně vydělává, aby se dokázaly správně ohodnotit," uvádí Simerská.

Mzdová kalkulačka a audity

S tím jim může pomoci Mzdová a platová kalkulačka férové odměny, kterou spustilo ministerstvo práce v rámci projektu 22 % k rovnosti. Po zadání údajů jako věk, obor, region a kvalifikace zobrazí průměrné výdělky pro obdobné pozice.

Snížit rozdíly v odměňování mužů a žen pomáhá také takzvaný reporting. V rámci toho zaměstnavatelé prostřednictvím interních či externích auditů zjišťují, jaký gender pay gap mají. Tento přehled je například ve Velké Británii veřejný.

"Transparentnost je naprosto zásadní. Výzkum ukazuje, že tam, kde zaměstnanci znají pravidla nastavování mezd, odměn a benefitů, je méně často vnímají jako nespravedlivé," podotýká Křížková.

Na podobných principech staví například technologická skupina Etnetera Group, která má jako jedna z mála firem v Česku otevřené mzdy. Každý zaměstnanec tak může na vyžádání zjistit, kolik berou ostatní. "Zaměstnanci si také sami v týmech rozdělují odměny a diskutují o tom, kdo by měl kolik dostat," přibližuje ředitel firmy Martin Palička, podle kterého právě tato otevřenost přispívá ke spravedlivému odměňování.

O rovné podmínky mužů a žen se zasazuje také tabáková firma Philip Morris International, jejíž česká pobočka jako první firma v tuzemsku získala certifikát platové rovnosti Equal Salary. "Máme program na podporu žen při návratu z rodičovské dovolené, snažíme se o genderově vyvážený nábor a stanovili jsme si cíl, aby do roku 2022 nejméně 40 procent manažerských pozic obsadily ženy," líčí mluvčí Philip Morris ČR Petr Šebek.

Podle Jany Skalkové, jež má na starosti Chartu diverzity v organizaci Byznys pro společnost, v Česku firem, které jsou otevřené ženám a jejich podpoře, pomalu přibývá. "Pomáhají jim v kariérním růstu třeba mentoringem, koučováním nebo talentovými programy," uvádí Skalková.

Článek byl publikován ve speciální příloze Rovné odměňování.