Stále ještě doznívá rozechvění z víkendové připomínky třicet let starých událostí, které nasměrovaly Česko zpět k liberální demokracii. Přemílají se teze o tom, co všechno se udělalo v devadesátých letech špatně i dobře, aby Češi a další Středoevropané mohli žít ve svobodě a v prosperitě. Bez ohledu na to, k čemu Češi ve své obvykle velmi provinční a velmi domácí debatě dojdou, svět běží dál. Rozpoutává se v něm další revoluční vichřice, už není lokálně omezená a zasahuje všechny demokratické státy. Je to vlna, která hrozí, že smete zastupitelskou demokracii v její dosavadní − tradiční − podobě. A není vůbec jasné a jisté, co přijde potom.

Finanční krize v letech 2008 až 2009 nejen v postkomunistických státech střední Evropy ukázala, že instituce liberální demokracie nejsou schopny účinně řešit rostoucí rozdíly v příjmech mezi některými skupinami obyvatel, z čehož vyrůstá frustrace velké části voličů. Nástup moderních technologií typu umělé inteligence do výroby a průmyslu tyto rozdíly nejspíš ještě zvýší.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se