Mělo by se rozvíjet pražské letiště?

Aleš Rod
ředitel výzkumu, CETA

Jednoznačně ano. Rozvoj letiště je důležitou infrastrukturní stavbou s významnými mikroekonomickými, ale také makroekonomickými efekty. Moc projektů podobného významu se nám za poslední dekádu dokončit nepovedlo. Na rozvoji letiště zdaleka nevydělají jen pražské hotely a restaurace. Naopak.

Turisté mají v oblibě české regiony, hned ve čtyřech z nich rostl v uplynulé pětiletce počet turistů rychleji než v Praze. Rozšíření letiště je impulzem pro velké aerolinky k zavedení atraktivních přímých dálkových letů, které na delší pobyt přivážejí kvalitní turisty se zájmem o Česko, nikoliv lowcostové víkendové opilce. S letectvím je spojena vysoká přidaná hodnota: v roce 2018 bylo leteckou cestou přepraveno jen jedno procento z celkového světového nákladu, ale činilo 40 procent celkové hodnoty! Internet věcí, rozvoj výrobních technologií a robotizace budou vyžadovat nároky na přesnou, bezpečnou a rychlou logistiku. Letecká doprava je pro to ideální. Kvalitní spojení se světem je základní podmínka toho, aby se Česko vymanilo z přezdívky "montovna", přilákalo významné firmy, nadnárodní instituce a umožnilo fluktuaci vědců a výzkumníků, univerzitních pedagogů či studentů. Letectví roste a poroste. Města jako Varšava, Vídeň či Budapešť si to dobře uvědomují. Stavba nějaký čas potrvá a Česku ujíždí vlak.

Ladislav Keller
dlouholetý pilot, kapitán a letecký instruktor

Mělo. Nejde jen o cestovní ruch, neustále se rozvíjí i letecká nákladová doprava. S rozvojem letiště samozřejmě souvisí i rozvoj letištní infrastruktury, což přináší další pracovní příležitosti v pražském regionu. To však znamená také problémy. Prioritní jsou dva: nutnost výstavby paralelní dráhy a kapacita odbavovacích budov se blíží svému limitu. Se zvyšujícím se počtem cestujících se prohlubuje problém jejich dopravy z letiště a na něj. Ideální je metro nebo železnice, bohužel tato řešení mají spoustu odpůrců.

Vzhledem ke geografické poloze pražského letiště se další navyšování kapacity blíží ke svému vrcholu a další rozvoj už nebude možný. Lze to řešit jen přesunutím některých aktivit na jiná letiště. V minulosti existovalo několik zajímavých, z různých důvodů neuskutečněných projektů, třeba přebudovat bývalé vojenské letiště v Mladé na cargo nebo přesun tzv. VIP dopravy na Letiště Vodochody.

V tomto kontextu lze zmínit i změnu základní filozofie letecké přepravy, která směřuje k použití stále menších letadel na velké vzdálenosti. To vedlo k zániku tří- a čtyřmotorových obrů a přesunu k menším, dvoumotorovým letounům. V současné době se rovněž začíná přecházet od širokotrupých letounů k jednouličkovým. S tím souvisí například rozvoj menších, tzv. regionálních letišť, a to zejména v oblasti charterové a nízkonákladové dopravy. A tak se možná dočkáme toho, že z Brna či Ostravy poletíme do Thajska nebo Karibiku přímo, bez mezipřistání.

Jakub Habarta
senior konzultant týmu leteckých a dopravních služeb, Deloitte

Česko je otevřená, exportně orientovaná ekonomika. A jako taková potřebuje svou vstupní bránu. Tou českou je pražské letiště. Letectví je celosvětově rostoucí obor. Více než kde jinde v něm platí, že kdo se nerozvíjí, zaostává. Nemůžeme si dovolit rozhodnutí, že teď už nám to stačí. Nestačí. V horizontu několika let by se letiště začalo propadat svým významem, kvalitou služeb, a tím pádem i atraktivitou pro své zákazníky. Byla by to spirála, která by se dotkla nejen turistického ruchu, ale také významu Česka v mnoha odvětvích, od zahraničních investorů po vědce.

Sílí argument, že turistů je u nás již moc. Jenže Česko, a buďme za to rádi, je atraktivní destinací. Turisté u nás budou i nadále. Využijí ale letiště v okolních zemích a část jejich ekonomického přínosu by za nás "sklidil" někdo jiný. Tím, že letiště operuje na komerční bázi, se z velké části financuje samo. Na rozdíl od mnoha infrastrukturních projektů tento rozvoj zaplatí jeho skuteční uživatelé. V případě pražského letiště to znamená asi ze tří čtvrtin zahraniční cestující a společnosti. Kromě indukovaných ekonomických přínosů může letiště pokračovat v přímých přínosech do české ekonomiky. I nadále může být významným zaměstnavatelem vytvářejícím příležitosti pro další firmy a jednotlivce. Také může stále přispívat dividendou do státního rozpočtu. A v neposlední řadě: může být důstojnou branou pro naše zahraniční návštěvníky a pohodlným uzlem, z něhož můžeme už 30 let svobodně objevovat svět.

Petr Jančík
vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu, VŠB-TUO

Rozvíjet bychom měli celou společnost. Dokonce veškerý život, všechny ekosystémy jsou založeny na růstu úspěšných populací. Každý růst ale má své limity. V případě pražského letiště je to schopnost (zde spíše neschopnost) odpovědných řídit udržitelný růst. Pokud se má z pražského letiště udělat významný a úspěšný dopravní uzel, je nutné především připravit návaznou infrastrukturu. Zde to mělo být hlavně spojení podzemní dráhou do centra Prahy a vnější Pražský okruh. Tuto šanci už politici propásli a cesta metrem nesmyslně končí u nádraží Veleslavín a okruh bude bůhvíkdy. Nyní je alespoň nutné urychleně postavit železniční trať na Kladno se zastávkou na letišti. To bych bral jako podmínku dostavby druhé vzletové a přistávací dráhy. Jedna dráha poté může být používána ke vzletům, druhá k přistáním, za sebe se vejde více letadel a kapacita letiště se zvýší.

Pokud se podaří správně napojit letiště na železnici, přinese to zásadní zlepšení ve znečišťování ovzduší v okolí i při vzrůstu počtu cestujících. Lidé v okolí však spíše reagují na hlukovou zátěž než na neviditelné znečištění ovzduší. V případě dostavby druhé ranveje se stanou dvě věci: zvýší se možný počet vzletů a přistání téměř o polovinu, ale zároveň se příletové a odletové trasy budou lépe řídit a letadla se nebudou "motat" nad okolní krajinou − poletí po optimálních trasách. Hluk tak zasáhne méně obyvatel. Díky technicky dokonalejším letadlům s tiššími motory se pravděpodobně ony oblasti zase budou časem zmenšovat.

Vladimír Vytiska
starosta Únětic

Ano. Letiště je moderní sofistikovaný subjekt, který zajišťuje rozsáhlý komplex služeb a vedle letecké dopravy musí poskytovat dobré podmínky i pro dopravu pozemní. Rozvoj je tedy přirozený a potřebný a například v oblasti veřejné dopravy, neleteckých aktivit, výstavby infrastruktury pro volný čas a vzdělávání přináší svému okolí rozšíření nabídky zaměstnání a další významné benefity.

Složitější je ale odpověď na otázku, kdy, jak a jakým tempem by se mělo letiště optimálně rozvíjet. Chtěli bychom totiž vedle termínu kapacita letiště postavit termín environmentální kapacity jeho okolí. Zdůrazňuji vedle sebe, nikoliv proti sobě, a myslím, že naším úkolem je nalézt vyvážený model rozvoje. Územní plány v okolí letiště musí respektovat určitá pravidla a specifika rozvoje. Stejně tak i vedení letiště a jeho vlastník, stát, musí při úvahách o rozvoji brát v potaz současnou i územními plány povolenou výstavbu v okolí. Na území Prahy i Středočeského kraje se jedná převážně o rezidenční zástavbu s vysokými nároky na kvalitu bydlení.

Jan Herget
ředitel agentury CzechTourism

Klíčem k úspěchu dalšího rozvoje pražského letiště je rychlé a pohodlné vlakové propojení s regiony. Praha je hlavní vstupní branou do Česka, ale zejména centrum Prahy více turistů už nepojme. Náš cíl je jasný. Odlehčit notoricky známým turistickým místům a dostat více návštěvníků do regionů, kde o ně mají zájem. Zatím se nám to daří, návštěvnost regionů vzrostla v letošním prvním pololetí o pět procent.

A právě navazující dopravní obslužnost a infrastruktura jsou pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu po celé zemi klíčové. Aktuálně třetina zahraničních turistů, kteří navštíví Prahu, zamíří alespoň do jednoho dalšího regionu Česka. Napojení letiště na vlak by tyto počty rozhodně znásobilo. Cestovní ruch by tak ještě více posílil svoji důležitou roli pro ekonomický rozvoj regionů. Dnes se turismus podílí třemi procenty na HDP a zaměstnává 240 tisíc lidí. To je více než zemědělství.

Letiště má zásadní význam také pro využití potenciálu vzdálenějších zdrojových trhů, jako je Japonsko, Jižní Korea nebo Spojené státy. Přímá letecká spojení prokazatelně zvyšují množství turistů, kteří do Česka z dané oblasti přiletí. Proto od loňského roku spolupracujeme s Letištěm Praha na projektu TouchPoint, jehož cílem je otevření nových přímých letů. Projekt běží aktuálně v Japonsku, Thajsku, Indii a USA.

Článek byl publikován ve speciální příloze Letiště Václava Havla.