Probuzení křesťanské víry. Ale jaké?

V devadesátých letech se obecně čekalo veliké probuzení a návrat lidí k víře. Po čtyřiceti letech zákazů a šedivého komunistického morálního vakua bylo přece přirozené očekávat, že se světlem svobody do naší země přijde i světlo Boží do srdcí jejích obyvatel. Křesťanství mělo tenkrát navíc čerstvý a svěží punc, stálo na správné straně barikády proti totalitnímu režimu, mělo plno nových témat, která slibovala dobrodružství ducha, a část sametové revoluce se implicitně nesla s mírně křesťanským tónem − nenásilí, nemsta, pokora.