Vysoko nad řekou Vltavou, za hradbami Pražského hradu leží Letenská pláň, známá jako kolébka českého sportu. Právě na ní vyrostla první generace hrdinů, kteří na světových hřištích proslavili svou zemi. Rány od jejich kopaček trhaly sítě, míčky z raket létaly nezadržitelně do odlehlých koutů tenisových dvorců a hokejové puky rychle křižovaly led, než skončily v brankách soupeřů. Ti hrdinové byli původně kluci, kterým na cestě k tomu, aby se stali šampiony, pomáhal na Letné společný "kmotr".
Jmenoval se Josef Vácha a byl vůbec prvním správcem letenských sportovišť. Na starosti je měl od konce 19. století, kdy se pláň stala centrem přitažlivých moderních sportů, místem, odkud se šířily dál. Pro kluky, kteří sem putovali z celé Prahy, zařídil první půjčovnu sportovního vybavení a díky své píli, nápadům i oddanosti věci se zařadil mezi velké postavy českého sportu. Přesto se na něj zapomnělo.
Zjistit o něm bližší informace znamená detektivní pátrání. Váchův příběh z následujících řádků ožívá díky útržkům dochovaných zpráv a vzpomínkám pamětníků.
Jak pumpička zapomenutého kustoda vdechla život českému sportu
Na Letnou přišel v roce 1896, kdy českým zemím vládl císař František Josef I. Nově zřízené místo správce tehdy Váchovi nabídlo vedení Spolku pro pěstování her české mládeže, který měl Letenskou pláň na starosti. Jeho předseda, středoškolský profesor Josef Klenka, nedal na to, že konzervativní veřejnost odsuzuje pobíhání kluků s míčem (a další "anglické" novoty). Naopak kluky podporoval. Vácha prošel lékařskou prohlídkou a vrhl se do průkopnického díla.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
