Celibát platí, i tolerantní papež má limity

Když loni v říjnu na synodu dvou stovek katolických biskupů z oblasti Amazonie zazněly výzvy umožnit kněžskou službu mužům žijícím v manželství a také ženám, čekalo se na reakci papeže Františka. Předpokládalo se, že by vzhledem ke své předchozí zkušenosti biskupa v Brazílii mohl být vnímavější k potřebám a realitě církevního života v rozlehlém prostoru, kde se kněží počítají spíše na desítky, takže věřící nemají valnou naději účastnit se mší a přijímat svátost.

Vzbuzená očekávání však nebyla naplněna. Papež František svou odpověď zformuloval v exhortaci nazvané "Querida Amazonia" (Milovaná Amazonie) a exhortace neboli povzbuzení, vybídnutí je sice významný druh z řady rozličných papežských dokumentů, nepatří však k těm, které by Svatý otec použil, aby ohlásil tak zásadní změnu.

O celibátu i o monopolu mužů na kněžskou službu se v katolické církvi hojně a opakovaně diskutuje a mnozí její činitelé je počítají k základním pilířům katolické věrouky. Instituce celibátu se přitom objevuje až v 11. století, takže po takřka polovinu své existence se katolická církev bez zákazu manželství pro kněze obešla. I papež František se opakovaně vyjádřil pro jeho zachování s tím, že nepředstavuje omezení, ale milost a dar. Na jeho poslední exhortaci je však pozoruhodné, že výzvy biskupů z Amazonie týkající se podmínek kněžské služby ponechává bez explicitní odpovědi.

Kdo chce dedukovat z náznaků, může se pokoušet interpretovat například odkazy na komunity v Amazonii, kde víru předávaly po desetiletí ženy, které i křtily, vyučovaly katechismus, vedly k modlitbám, stejně jako v nabádání, aby ženy měly větší přístup k církevním funkcím. Skutečností však zůstává, že papež, jehož tolerance mnohdy vzbuzuje alergické reakce bigotních kruhů, zřejmě nechce církev štěpit a své představy hodlá prosazovat postupně. K tomuto postupu se ostatně často uchylují i jeho oponenti uvnitř katolické církve.