Na polském ministerstvu kultury se počátkem února odehrála malá slavnost. Rozhodnutím vicepremiéra a ministra kultury Piotra Gliń­ského vzniká Institut dědictví národní mysli pojmenovaný po Romanu Dmowském a Ignacym Janu Paderewském. Povede ho bývalý senátor vládní strany Právo a spravedlnost Jan Zaryn a jeho úkolem bude studovat a propagovat myšlenky národovců, které pravicoví politici Dmowski a Paderewski v meziválečné době reprezentovali. Polská konzervativní vláda si tak vytvořila další nástroj pro svoji oblíbenou historickou politiku, která se zdá být hlavním, a někdy dokonce i jediným způsobem, jímž vede diplomatické kampaně vůči svým sousedům nebo partnerům. Zdůrazňuje v nich hrdost na historii, na polskost. Vymezování se vůči Německu, Rusku a dalším zemím má domácím voličům ukázat, že Varšava před nikým nebude ustupovat.

Mezi nástroje polské historické politiky patří také Institut národní paměti, který spravuje například archivy komunistické bezpečnosti, nebo Polská národní nadace, jež je přímo pověřena budováním dobrého a pozitivního obrazu Polska ve světě. Ovšem její výsledky jsou spíše smíšené. Kromě obvinění z korupce, které zveřejnila opoziční média, se zesměšnila například tím, že v jednom z propagačních materiálů, jež představovaly Polsko v USA, použila fotografii českého hlavního města.

Polští historici a politici v přesvědčování svých zahraničních kolegů někdy neberou ohled na odlišné názory a interpretace a nedohlédnou politických následků své tvrdohlavosti. To se stalo například před dvěma lety, kdy polští konzervativci prosadili zákonem tvrdé sankce pro toho, kdo by Poláky obvinil z podílu na holokaustu a tvrdil, že nacistické koncentrační tábory na území Polska byly polské. Snaha vyjít vstříc domácím nacionalistům tehdy vyústila v hlubokou krizi vztahů Varšavy s USA a Izraelem, považovanými za blízké spojence.

Rok plný kulatých výročí

Naposledy polská historická politika narazila v nedávném sporu s Ruskem, které dokáže rozehrát citlivé struny a využít je ve veřejné debatě k vytvoření chaosu a nejistoty. Na konci roku 2019 ruský prezident Vladimir Putin třikrát během jednoho týdne připsal Polákům podíl na zahájení druhé světové války a přidal i obvinění z antisemitismu. Poté něco podobného zopakoval v Izraeli v lednu při vzpomínce na 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Putin reagoval na vůči Moskvě kritickou rezoluci Evropského parlamentu, kterou iniciovali Poláci a Litevci a která loni v září obvinila Rusko z překrucování historických faktů. Varšava byla ovšem výroky ruského prezidenta zaskočena a nevzmohla se na silnou reakci.

Jenže Putin v nich bude nejspíš pokračovat. Letošní rok mu totiž nabízí mnoho dalších možností v podobě různých výročí. V dubnu to bude deset let, co v ruském Smolensku havarovalo polské vládní letadlo s prezidentem Lechem Kaczyńským na palubě. To je téma, kolem nějž polští konzervativci točí mnoho teorií spiknutí. V květnu přijde 75. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pro Poláky opět citlivá věc, protože ji vnímají jako zradu Západu, který nechal Polsko i přes obrovské válečné oběti napospas Sovětskému svazu. V srpnu si pak Poláci nepochybně neodpustí velkolepě oslavit sté výročí bitvy pod Varšavou, která zastavila bolševickou ofenzivu a snahu vyvézt revoluci z Ruska směrem na Západ. To je naopak v mnoha polských očích heroický moment, za který západní Evropa není Polákům dostatečně vděčná.

"Výsledkem sporu o historii bude prohloubení nedůvěry mezi Ruskem a Polskem a západem Evropy," řekl o prosincové rozmíšce Marek Świerczyński, analytik think-tanku Polityka Insight. To samé bude platit i o případných dalších sporech, protože to nebylo poprvé a ani naposled, co ruský prezident napadl kvůli historii západní sousedy. Podobně slovně útočí také na Ukrajinu a baltské státy. Pomáhá mu to totiž posílit domácí pozice. "Pokud je Putinovým motivem zkonsolidování společnosti proti historickým nepřátelům, zjemnění jeho rétoriky se nedočkáme," domnívá se Świerczyński.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.