Pandemie odsouvá péči o pacienty s jinými obtížemi. Doplácejí na to například lidé s Parkinsonovou chorobou

Před vypuknutím pandemie přibývalo na pokojích největší české nemocnice v pražském Motole zhruba 300 pacientů denně. Nyní jich je polovina. Péči o pacienty, kteří mají jiné onemocnění než covid-19, musely nemocnice omezit. Odsunuly plánované zákroky i preventivní prohlídky. Chroničtí pacienti a organizace, které je zastupují, ale upozorňují, že péči nelze odkládat donekonečna. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) slibuje postupný návrat k normálu.

V Motole mezitím lékaři u každého pacienta vyhodnocují, jestli oddálení zákroku neohrozí jeho život. A všechny nemocné, které se rozhodnou operovat, nejprve otestují, zda nejsou nakažení. Výjimkou jsou podle mluvčí Motola Pavlíny Dankové pacienti, které sanitka přiveze například s těžkým úrazem, infarktem nebo mrtvicí.

Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny nyní provádí třetinu operací oproti normálu. "Nemohli jsme rezignovat na pacienty onkologické, ale například také na pacienty s velkými obtížemi při onemocnění páteře, kde by neúměrné oddalování operace vedlo k prodloužení jejich mnohdy velkého utrpení," vysvětlil přednosta místní neurochirurgické kliniky Radim Jančálek. Obává se, že až pandemie pomine, bude nemocnice v obležení pacientů, kteří nyní musí čekat.

Omezení péče na nezbytně nutná vyšetření a operace nemocnicím v polovině března nařídilo ministerstvo. Vojtěch ve středu uvedl, že je potřeba mít i nadále vyčleněné kapacity pro pacienty s koronavirem.

Vzhledem k tomu, že se ale podle ministerských statistik podařilo zastavit nekontrolované šíření nákazy, počítá ministr s postupným uvolněním režimu. "Myslím si, že jsme dnes ve stavu, kdy si můžeme dovolit přísná opatření rozvolnit," uvedl ministr. Plán by měl být připraven do týdne. Které skupiny pacientů se péče dočkají jako první, zatím úřad neví. "Dejte nám několik dní, pak vám to povíme," uvedl předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý, který má vypracování postupu na starosti.

Na pandemii doplácejí například lidé s Parkinsonovou chorobou. Podle vedoucího neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Roberta Jecha lékaři nyní musí odkládat operace mozku, na něž pacienti i za normálních okolností čekají přes rok. "A to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní," podotýká Jech.

Nevyléčitelnou Parkinsonovu nemoc může u některých pacientů zpomalit například takzvaná hluboká mozková stimulace. Je ji ale potřeba provést ve správný moment. Když ho lékaři propásnou, pacientovi už zákrok nepomůže.

U pětašedesátiletého Jana R., který se o své diagnóze dozvěděl před šesti lety, zatím není choroba natolik rozvinutá, aby operaci potřeboval. Odhaduje ale, že zhruba za rok už mu léky, které bere, nebudou stačit. "Měl jsem naději, že pak půjdu na operaci. Jestli se ale řekne, že musíme seškrtat peníze ve zdravotnictví a operací se proto bude dělat méně, tak to pro mě může být špatné," obává se dopadů pandemie na zdravotnický systém.

Zatím mu koronavirus ztížil přístup k lékům. Protože centrum, kam obvykle dochází, během pandemie nefunguje, musel recept shánět u jiného lékaře. Kvůli nemoci má problémy se vstáváním, chůzí, třesem v končetinách nebo s řečí. Léky mu pomáhají příznaky zvládat.