Svět čeká kvůli koronaviru předlužení. Budou chybět peníze na investice i služby

Vlády mnoha zemí pumpují do svých ekonomik biliony, aby zmírnily těžký dopad pandemie na firmy i spotřebitele. Světu, který už loni nahromadil obrovskou horu dluhů, tak hrozí předlužení. Čím více stát utratí na splácení jistiny a úroků věřitelům, tím méně prostředků mu zbývá na rozvojové investice, výzkum, sociální a další služby občanům, ale i na mzdy zaměstnanců veřejného sektoru.

Veškeré celosvětové dluhy podle zprávy washingtonského Mezinárodního ústavu financí (IIF) loni proti roku 2018 stouply o více než 10 bilionů dolarů, asi třikrát rychleji než předloni, a dosahují 255 bilionů dolarů. To odpovídá více než trojnásobku globálního HDP. Federální rozpočet USA by z této částky mohl žít odhadem 55 až 56 let.

"Svět letos čeká další bezprecedentní vzestup dluhů. Jsme na začátku recese s dluhy o 87 bilionů dolarů vyššími, než byly na začátku krize roku 2008," komentuje Emre Tiftik, šéf výzkumu IIF. Celosvětové dluhy by podle něj mohly koncem letošního roku odpovídat 342 procentům globálního HDP ve srovnání se 322 procenty loni.

Prudký pokles firemních zisků a přibývající ztráty pracovních míst v mnoha zemích budou znamenat, že mnohé velké korporace, menší firmy i domácnosti budou mít značné potíže se splácením závazků. "Nejzranitelnější jsou malé a středně velké firmy a rovněž domácnosti s nízkými příjmy," dodává Tiftik, hlavní autor dubnové analýzy.

Jak upozorňuje, rozpočtové injekce mohou ekonomikám pomoci překlenout to nejhorší, ale masivní růst peněžní zásoby je spojen s rizikem vysoké inflace. To by sice do jisté míry pomohlo snížit reálnou výši dluhů, ale na druhé straně výrazně oslabilo kupní sílu domácností.

Hora dluhů letos prudce naroste

Nejrychleji si půjčovaly vlády

Vlády sáhly k rozsáhlým rozpočtovým opatřením, aby podpořily ekonomiku. Ale v mnoha případech je financují na dluh. Jenom letos v březnu si na dluhopisových trzích půjčily 2,1 bilionu dolarů, což je ve srovnání s měsíčním průměrem za období 2017−2019 více než dvojnásobek.

Právě vlády si od poslední globální krize, jež zasáhla svět v roce 2008 a následně se přelila do reálné ekonomiky, půjčovaly nejrychleji.

Jejich celkové závazky stouply z méně než 35 bilionů na loňských 70 bilionů dolarů. Nejrozmařilejší byly USA a Čína, na které připadá více než polovina z pětatřicetibilionového absolutního růstu dluhů.

Z dalších zemí se prudce zadlužily také vlády ve Španělsku, Británii, Japonsku, Francii a Itálii. Italský veřejný dluh letos vzroste na sumu odpovídající asi 156 procentům hrubého domácího produktu, přes stoprocentní hranici se dostane také ve Francii (kolem 115 procent) a Španělsku (113 procent). Rekord bude nadále držet Řecko, jehož veřejné závazky vztažené k HDP přesáhnou 200 procent.

"Předlužené ekonomice se každý investor zdráhá půjčovat. Může mít problém s financováním nových projektů, což vede k relativnímu ekonomickému zaostávání," poznamenává Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Research pro Česko a Slovensko. Jak připomíná, vysoce zadlužené subjekty musí věřitelům platit vyšší úrok, jinak by peníze nezískaly. Investor si do ceny poskytnutého úvěru započítává zvýšené riziko nesplácení.

Náklady na úroky souvisejí nejenom se sazbou, ale také s objemem dluhu. "Zatímco český stát stály dosud dluhy kolem jednoho procenta HDP ročně, v případě Itálie jsou to asi tři procenta," upřesňuje Pavel Sobíšek.

Korporace využily nízké úroky

Největší část obřího globálního dluhu připadá na závazky korporací i menších firem mimo finanční sektor. Mezinárodní ústav financí je vyčíslil na 74,7 bilionu dolarů, což je o 70 procent více než před poslední globální krizí. K zemím, kde korporátní dluhy stouply od roku 2008 nejvíce, patří mimo jiné Kanada, Francie, Švýcarsko a USA.

Problém tkví v tom, že investoři v minulých letech kupovali dluhopisy i firem, které měly finanční potíže. "Vysoká zadluženost představuje nezanedbatelné nebezpečí právě v případě korporací, které dlouho využívaly nízké úrokové sazby a masivně se zadlužovaly. Nyní však úroky u dluhopisů vydaných rizikovými emitenty prudce rostou, což znamená, že se firmy mohou dostat do problémů s peněžními toky," poznamenává Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus. V takových případech firmy šetří na investicích či propouští zaměstnance.

Nižší úroky v minulých letech podpořily také spotřebu domácností i jejich zájem o investice do nemovitostí. V současné době věřitelům, hlavně komerčním bankám, dluží 48 bilionů dolarů (60 procent globálního HDP) ve srovnání se 35 biliony počátkem roku 2008. Nejvíce zadlužené (v poměru k HDP) jsou švýcarské, dánské a norské domácnosti. Zdaleka největší část těchto závazků tvoří úvěry na bydlení. "Riziko nesplácení hypoték se rovněž zvyšuje," upozorňuje IIF.

Podíl hypoték na celkových dluzích domácností se v jednotlivých zemích značně liší. V Japonsku je to kolem 65 procent, v Norsku, Nizozemsku nebo ve Španělsku kolem 95 procent.