Výrobci léků se spojují

To první má občas šanci vyjít ven z laboratoří díky takzvaným orphan drugs zákonům − státy poskytují velké daňové úlevy na léky, které pomáhají jen malým skupinám lidí, třeba pěti nemocným v jednom státě, celosvětově se počet nemocných ovšem nasčítá, a pokud by bez patřičného léku nepřežili, výrobcům se státní dotací se vyplatí léky vyrábět.

A to druhé je příběh původně nemoci SARS. Díky vědcům, kteří před patnácti lety pracovali na vakcíně proti této obávané nemoci experti doufají, že budeme brzy mít vakcínu na koronavirus. Někdejší molekula se totiž "oprášila" a doplnila… Nikdo ji už nemusel vyvíjet, jen se využilo toho, že byla k dispozici. Právě teď se testují dva typy vakcíny. "Nečekejme ovšem, že bude všemocná. Odolnost proti koronaviru nebude zřejmě o moc větší, než je to u chřipkových infekcí, alespoň to ukazují současné testy," říká brněnský vědec Omar Šerý. To v praxi znamená, že vakcína zabere, ale její účinnost vyprchá zhruba po sezoně, tedy nejdéle do roka. Podle nejnovějších zpráv bude otestovaná vakcína k dispozici během půl roku.

S vakcínami je vůbec potíž. I když dlouhá léta fungují, stane se, že přestanou zabírat. U nás to nastalo s očkováním proti černému kašli, což je skutečně smrtelná nemoc a před deseti lety kvůli tomu zemřel kojenec, který se nakazil od staršího příbuzného, u něhož ochranná lhůta vakcíny vyprchala. Poté zemřeli další tři lidé. Proto také stát přistoupil k přeočkování desetiletých dětí. Velmi podobně to teď vypadá s vakcínami proti tuberkulóze.

Na TBC se u nás plošně přestalo povinně očkovat v roce 2010. Přeočkování nefunguje už od roku 2009. Dlužno říct, že BCG vakcína, která se tehdy užívala, byla tak agresivní (a hlavně nezabírala proti celé škále nemoci, která má více druhů demonstrace), že sama o sobě způsobovala kojencům vážné problémy. Z tehdy hlášených 1300 negativních účinků léků se přes pět set týkalo právě vakcíny na tuberkulózu.

Někdy jsou nemoci, kvůli nimž se farmaceutické firmy spojí a dělají na stejné věci. Snad poprvé v životě se to stalo u dvou farmaceutických gigantů: své síly spojují například GKS a Sanofi. Vedle toho GSK uzavřela dalších pět partnerství, jejichž hlavním cílem je vývoj léku na koronavirus.

Pomoc existuje, není ale všespásná

Jak nám v tom všem, čeho se normálně lidsky bojíme, mohou pomoci farmaceutické firmy? "Stává se to málokdy, takové štěstí jako teď u koronavirové vakcíny. Pokud se podíváme na léky, které byly v posledních letech schválené, často se jedná o léčiva určená k léčbě vzácných onemocnění, tedy nákladná léčiva pro úzké skupiny pacientů. Ale můžu potvrdit, že každá farmaceutická společnost má ve svém portfoliu množství potenciálně slibných molekul v různém stadiu rozpracování. V dnešní době mnohé společnosti věnovaly právě tyto sloučeniny pro naléhavé použití a klinická hodnocení v boji proti onemocnění covid-19. Mnohdy se jedná o látky již dříve testované u jiných virových patogenů (např. ebola a HIV)," říká Jakub Dvořáček z Asociace inovativních výrobců léčiv.

Tedy jen potvrzuje fakt, že výrobci léčiv si některé slibné molekuly schovávají. A ony se hodí. "V případě vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru můžeme stavět na zkušenostech ze dvou předchozích koronavirových infekcí a epidemií způsobených viry ebola a zika a mnohem rychlejší genetické analýze viru SARS-CoV-2, což teoreticky může umožnit velmi rychlé testování účinnosti již vyvinutých vakcín. I tak ale bude muset vakcína splnit náročné požadavky na účinnost a bezpečnost. Klinické hodnocení, které bude probíhat v celé řadě zemí, bude navíc narážet na mnohé obtíže. Například v Itálii a ve Španělsku jsou nyní zdravotnické systémy zcela přetížené, provádění klinických studií je zde prakticky nemožné," říká Jakub Dvořáček.

Jediné pozitivum je tak fakt, že částka za vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 bude nižší než u zcela nové vakcíny. Odhadem se bude jednat o miliardu amerických dolarů.

Budoucnost je zjevně v genech

Koronavirovou epidemií se svět výzkumu léčiv samozřejmě nezastavil. Obrovský potenciál má dnes buněčná a genová terapie a její využití nejen v léčbě onkologických, ale také autoimunitních, neurologických a kardiovaskulárních onemocnění či nemocí krve. Výzkum samozřejmě probíhá i v dalších oblastech. Takže například jedním z obrovských úspěchů poslední doby je lék pro pacienty s cystickou fibrózou, který byl před nedávnem schválen v USA Americkou lékovou agenturou (FDA). Vypadá to, že lék dobře odpovídá na nemoc až u 80 procent pacientů, což by mohlo mít dost zásadní vliv na kvalitu i délku jejich života. Dalším příkladem je zase třeba převratná léčba geneticky upravenými bílými krvinkami v případě leukemie u dětí.

Zdá se, že se výrobci léčiv málo zaměřují na vývoj vakcín či léků proti nemocem, které dnes považujeme i díky očkování nebo zvládnutí antibiotiky za vymýcené, ale jak se ukazuje na černém kašli, tuberkulóze a teď nově i na obyčejném koronaviru, tak to rozhodně nemusí být pravda. Tyto nemoci spíš jen spí a čekají na novou příležitost.

"Ano, farmaceutický výzkum se zaměřuje na aktuální oblasti, ve kterých léčba zcela chybí nebo je nedostatečná, nikoliv na onemocnění, která jsou považována za vymýcená (pozn. red.: Prakticky žádná farmaceutická firma se nezabývá vývojem vakcíny na tuberkulózu, považují to za zbytečné a neefektivní). V oblasti očkování bych rád zmínil, že klíčové pro to, aby se onemocnění opět neobjevilo a případně nezmutovalo, je především udržení vysoké kolektivní imunity," říká Jakub Dvořáček.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Inovace ve zdravotnictví.