Našim milým "vlasteneckým" putinovcům

V současné české debatě vykrystalizovala sestava jednoznačných obhájců Ruska. Vidíme v ní prezidenta Miloše Zemana, šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, Václava Klause juniora či poslance SPD, dříve ČSSD, Jaroslava Foldynu. Je to podivný mix lidí, kteří stojí na straně ruského režimu i přesto, že začal otevřeně vyhrožovat pražským politikům. Takže je namístě otázka, co je spojuje, o co jim jde.

Dotyční se často sami označují za vlastence, ale vlastenci v běžném slova smyslu nejsou. Otevřeně vystupují proti českým občanům, ve prospěch ruské státní moci. Jejich "vlastenectví" může spočívat leda v tom, že jsou přesvědčeni, že to, co prosazují, je pro obyvatele Česka tím nejlepším. No a součástí toho "nejlepšího" je podle nich zjevně to, co nabízí současné Rusko.

Svědčí o tom facebookový příspěvek Jaroslava Foldyny na adresu odpůrců ruských velmocenských ambicí: "Rusko jim brání v likvidaci tradičních hodnot. Proto si našli pro Rusko citlivé téma. Dehonestace úlohy SSSR (Ruska) a jeho role za druhé světové války. Je to jen záminka." Ano, právě obrana "tradičních hodnot" je tím, co spojuje vítače Nočních vlků Foldynu s Václavem Klausem juniorem, vysmívajícím se policejní ochraně pro pražské politiky. Jsou to mytické "tradiční hodnoty", které spojují putinovce Vojtěcha Filipa s Milošem Zemanem. Sluší se jim proto připomenout, co obrana "tradičních" hodnot v podání jejich ideového spojence Vladimira Putina představuje v praxi. Věznění a vraždy politických oponentů, absolutní podřízení se autoritě, omezený respekt k individuu. Vynucovaní "hodnot" i za cenu státního násilí.

V jedné věci mají obhájci současného Ruska pravdu. Skutečně nejde jen o Koněva či o přejmenování náměstí před ruskou ambasádou. Jde o principiální volbu. A to volbu mezi liberální demokracií s lidskými právy a sociálními ohledy na straně jedné a extrémní nerovností, marasmem, nesvobodou na straně druhé. Lepší variantou je, že jim to jenom nedochází. Tu horší snad raději ani neformulovat.