Proč americký prezident, který dává vždy přednost bilaterálnímu před vícestranným jednáním, chce zčistajasna rozšiřovat skupinu sedmi nejvyspělejších států G7, a dokonce přizvat i Rusko vyhoštěné před šesti lety kvůli anexi Krymu? Klíč k záhadě je třeba hledat doma, ve Spojených státech. Zaprvé, Donald Trump je letos hostitelem summitu, kde by se mu před voliči, kteří v listopadu rozhodnou, zda setrvá v Bílém domě, hodilo na domácí scéně předvést státnickou formu. Zadruhé, hostitel, který tvrdí, že se G7 přežila a neodpovídá současným poměrům ve světě, by rád v marylandském Camp Davidu viděl (kromě stálých členů Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a USA) Austrálii, Jižní Koreu, Indii i Rusko. A zcela zjevně tak vynechává Čínu. V tomto formátu by totiž summit G7, ať už výslovně či nepřímo, dopadl jako políček Pekingu.

Druhá odpověď automaticky vyvolává pochybnosti o prozíravosti takového nápadu. Jednak není jasné, zda všechny dotčené státy stojí o to, vypadat jako protičínské spolčení, a zbývající šestice z G7 také nijak nestojí o návrat Ruska ke společnému stolu.

A co vůbec Trumpovu nápadu říká Moskva a co Peking? Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, čerstvě po rekonvalescenci vynucené prodělanou nákazou virem covid-19, se po pondělním telefonátu mezi Bílým domem a Kremlem novinářům svěřil, že obsah pozvání vyvolává více otázek než odpovědí. "Je to formát, kterého se Rusko neúčastní, a pokud bude pozváno, tak jak to bude s ostatními účastníky?" zamířil prst do citlivého bodu Peskov. V té chvíli už věděl, že o místo u stolu pro Putina výslovně nestojí Británie a Kanada. V případě Británie hlavně kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny a také kvůli otravě dvojitého agenta Skripala v anglickém Salisbury z roku 2018. Za Evropskou unii se ozval šéf její diplomacie Josep Borrell: "G7 se nemůže stát G8, dokud Rusko nezmění dosavadní kurz, což se nestalo." I francouzský prezident Emmanuel Macron, který loni nadhodil pozvánku Ruska na summit G7 v Biarritzu, dodával, že to není možné beze změny chování Moskvy. Německo, které letos zveřejnilo výsledky vyšetřování o pět let starém průniku do elektronické pošty poslanců Bundestagu hackerem napojeným na ruskou vojenskou rozvědku, sice tvrdí, že s Ruskem je třeba mluvit, ale nemá žádný důvod lacino dávat Putinovi prestižní dárky.

V Pekingu si možné riziko Trumpovy vějičky uvědomují. "Je nepopulární dávat dohromady malé skupiny proti Číně," nechal se slyšet v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí s tím, že to není ani v zájmu dotčených zemí, což nelze vyložit jinak než jako skrytou pohrůžku.

S pohledem na listopadové volby

Proč se Donald Trump pouští do eskapády, jejíž vyhlídka na úspěch není velká? Nejspíše proto, že hodlá z Číny udělat jedno z ústředních témat své předvolební kampaně, kterou ohrožují dopady pandemie a nyní už přes týden trvající nepokoje v řadě měst kvůli vraždě Afroameričana George Floyda policistou v Minneapolisu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se