Znělo to trochu jako pohádka, když se v roce 2021 státy OECD dohodly na tom, že podpoří zavedení společného minimálního základu daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody bylo odradit nadnárodní společnosti od přelévání kapitálu a zisků do tzv. daňových rájů. Součástí dohody byla snaha donutit korporace k tomu, aby platily více daní na trzích, kde prodávají zboží a služby. Podle tehdejších odhadů měla dohoda přinést 150 miliard dolarů do rozpočtů zúčastněných zemí.

Na tomto návrhu se nakonec shodlo téměř 140 zemí v čele se Spojenými státy, za něž tehdy vyjednával prezident Joe Biden. Jeho plán na uskutečnění globální reformy daní byl dokonce přísnější než nakonec schválená verze. I tak byl ale hnací silou celého procesu – všem bylo jasné, že bez Spojených států a jejich firem nebude dohoda úplná.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké budou dopady na evropské země a jejich daňové politiky.
  • Jaký je vliv nové legislativy v ČR na nadnárodní korporace.
  • Jak se zachová nová americká administrativa.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.