Centrální banky výrazně uvolnily svou měnovou politiku, ale spotřebitelské ceny se napříč státy vyvíjejí spíše odlišně. Proto se liší i strategie budoucích kroků tvůrců měnové politiky. Například centrální banky USA či eurozóny čelí znatelnému zmírnění růstu spotřebitelských cen, a nemají se tak ke zpřísnění výrazně uvolněných měnových podmínek. V případě americké centrální banky Fed se očekává nastolení "normalizační" strategie v podobě záměrného dočasného přestřelení inflačního cíle.
Naproti tomu středoevropské státy, disponující svou měnou, čelí zrychlenému růstu spotřebitelských cen. Ovšem jejich měnoví regulátoři zůstávají po počátečním uvolnění měnové politiky převážně v klidu a v očekávání budoucího dezinflačního vývoje, tedy zpomalování růstu spotřebitelských cen.
